Noční směna

Včerejší noční na ARO, cca 02:00 ráno. Sedím u pultu a dopisuji si kompletně dokumentaci svých 3 pacientů. Dříve na to nebyl čas. Najednou slyším šílený řev z pokoje.
Pacientka:"Haloooooo, mladý muži, pomooooooooooooc! Pojďte sem!"
Hlavou mi proběhne, Kristova noho, co já jsem komu udělal. Je to už po několikáté během hodiny. Na pokoj urychleně dojdu.
Já: "Copak, paní XXX? Co se děje?"
Pacientka: *totálně zmatená* "Končíme."
Já: "S čím končíme?"
Pacientka: "S tím ležením, musím se oblíct, přijde mí návštěva."
Já: "Paní XXX jsou dvě hodiny ráno, věřte mi, že teď už nikdo nepřijde..."
Pacientka: "Přijde Šimon, teď jsem s ním telefonovala, jede z Bratislavy."
Já: "Než sem Šimon dojede z Bratislavy, tak to bude chvilku trvat, zatím si lehněte a v klidu se vyspěte..."
Pacientka: "Aha, no to asi jo, ale já nemám připravené chlebíčky."
Já: "No, to nevadí, uděláte je až ráno."
Pacientka: "No, to bych mohla, ale co budou pít?"
Já: "Máme tady super bílé víno, až Šimon přijede, tak já ho přinesu, myslím, že k těm chlebíčkům bude super."
Pacientka: "Hele, ale já se musím jít učesat a nějak upravit. *začíná vylézat z lůžka*"
Já: "Paní XXX, jste v nemocnici, musíte v klidu ležet v posteli, nikam z ní nesmíte. Máte ruku po operaci, upadnete a ublížíte si a budete muset znovu na sál."
Pacientka: "Tome, ty vole, já vím, kde jsem, ale kurva já potřebuju udělat ty chlebíčky. ":D :D :D