Víc flaška rumu přijde vhod

Večer se halí do závoje

černého jako oči myší

polnice hlásí příchod boje -

tu kurvu nikdo neutiší

tu děvku nikdo neukojí

jenom si občas odpočine

sotva se jedny rány zhojí

už otevírají se jiné

dál kronikáři škubou husy

k oslavě nových hrdinů

a matky táhnou na funusy

a zůstávají bez synů-

ať buben zní, tambore švarný

fortelně k smrti na pochod

uvěřit v boha to je marný

víc flaška rumu přijde vhod

- poslední slova patří tobě

byť nemaj cenu ani cent

zítra už budu nejspíš v hrobě

a se mnou celej regiment

…vychází slunko nad planinou

a já jsem stále ještě živ

až tyhle prašivý dny minou

vše bude, lásko, jako dřív

po práci spočinu ti v klíně

na čelo políbím tě jemně…

jen co dám sbohem konkubíně

jež mě tu drží v jizvách země

tý věčný flundře s tlamou vlčí

která nás drtí na svém loži

a žádný hlas ji neumlčí

ba ani ďáblův, natož boží -

zařvala děla, zem se vzdula

životy hasnou v salvách hřmících

čubka svá stehna roztáhnula

a bere si nás po tisících

na samém konci kalvárie

zapláčou všichni nad tou spouští

na pomníček se jméno vryje

couru však choutky neopouští

jen zahrabou od vápna díru

vyraší nad ní rudé máky -

a malí chlapci v časech míru

dále si hrají na vojáky.