Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Náhle
datum / id02.05.2019 / 495959Vytisknout |
autorJohanakrupa
kategoriePovídky
témaFantasy
zobrazeno354x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Většina zvířat mnohem dříve než my lidé pozná blížící se nebezpečí...

Náhle

Ve vsi se za poslední týden ztratilo několik domácích zvířat. Dvaapadesátiletý Zdeněk Růžička zaslechl tuto informaci při pravidelném nákupu v místním koloniálu. Jezdil sem tak jednou za deset dní doplnit základní potraviny a drogérii. Jinak si vystačil skoro ve všem bez obchodů. Asi patnáct kilometrů od této vesnice v podhůří měl malou farmu, kde choval stádečko ovcí a houf domácí drůbeže. Žil tam nyní sám jen s pětiletým pasteveckým psem Benem. Žena ho po desetiletém soužití na farmě opustila, už ji prý život na samotě jen s pár ovcemi omrzel. Přitom to byl původně její nápad vše ve městě zanechat a odstěhovat se sem i s jejich synem. Marek byl nyní dospělý a pracoval kdesi v Austrálii jako vědec. Zrovna dnes měl volat. Po synovi se mu někdy stýskalo, ale jinak tady byl spokojený.

Zdeňkův džíp pomalu stoupal lesem do posledního kopce před vjezdem na jeho pozemek. Bylo ten den hrozné vedro, tak si v duchu říkal, že si v chalupě konečně pustí tu jinak zbytečnou klimatizaci, kterou si  bývalá žena ještě za svého pobytu vydupala. Už pomalu vyjížděl z lesa, po levé straně už se mohl kochat pohledem na pastviny. Náhle koutkem oka na pravé straně mezi stromy zaznamenal nezvyklý pohyb. Instinktivně dupl na brzdy a dobře udělal. Z lesa se hnalo obrovské stádo srn. Jak splašené rychle skákaly přes silnici a přitom zakopávaly jedna o druhou. Stejným tempem pokračovaly přes jeho louku do dálky.

Tolik srnek pohromadě a tak divně se chovat ještě neviděl. Jakoby je něco nebo někdo vyplašil. Navečer raději zkontroluje velkou ohradu a přitom se porozhlédne po podezřelých stopách. Kdoví, třeba se sem zas zatoulal nějaký medvěd či smečka vlků. Trošku ho nyní znepokojilo i tvrzení vesničanů, že se teď ztrácejí ta zvířata, hlavně domácí mazlíčci. Prý vše, co nebylo pod zámkem, zmizelo. I jemu samotnému před třemi dny ztratil kocour. Byl to sice takový opelichaný tulák a nalezenec, ale co ho nechal před rokem vykastrovat, od chalupy se víceméně nehnul.

Hned jak dorazí domů, připraví si pušku. Přeci jen je tu na samotě a může se tu potulovat i nějaké podivné individuum či banda výtržníků.

Zdeněk pomalu dojel před dům, zaparkoval na dvoře a vystoupil. Vzduch se vlnil žárem a slyšel ovce, jak ve velké ohradě neklidně bečí. Donesl nákup do chalupy a pustil klimatizaci, jinak se v noci nevyspí. Vzal si na hlavu klobouk kvůli slunci a před domem pískl na Bena. V tu chvíli si uvědomil, jak je divné, že ho nevítal jako vždy už při příjezdu. Pískl ještě jednou, pes nikde. Začal mít strach, zda i Ben není pryč. Muselo se mu něco stát, nebo ho muselo něco hodně zaměstnat. Jinak to není možné. Sice to nebyl žádný velký mazel, ale bylo na něj spolehnutí. Ještě nikdy se nezaběhl a poctivě hlídal, dokud se jeho pán nevrátil. Když nemohl hned přiběhnout, většinou alespoň zaštěkal. Teď nic. Nejdřív bral Zdeněk stížnosti vesničanů na lehkou váhu, ale teď začal mít tušení, že se asi fakt něco nekalého děje.

Zašel k ovcím, ty neklidně pobíhaly a občas narážely do ohrady. Vodu, krmení a přístřešek měly. Muselo je  něco vyplašit. Obešel celou ohradu a volal při tom na Bena. Šel tedy pomalu přes louku až k lesu. Neobjevil žádné podezřelé stopy, ale ani psa. Když už z něj kapal pot, vydal se naštvaný domů. Než půjde spát, ještě jednou to vše projde a zkontroluje. Snad se jen zaběhl za nějakou vysokou, i když, moc tomu nevěřil.

Po večeři se ještě vydal ven tentokrát i s puškou na obhlídku. Nic podezřelého neobjevi, a ani Ben se bohužel neukázal. Citelně se ochladilo, obloha měla oranžový nádech jak před bouří, tak se vydal do chalupy. Poslední dobou je to počasí fakt bláznivé, pomyslel si. Ráno pomalu mráz a odpoledne vedro jak na Sahaře.

Zítra zavolá do vsi na policii, nějak se mu to vše nelíbilo. Až nyní si uvědomil, že mu měl volat Marek. Žádný zmeškaný hovor neměl, tak se rozhodl, že zavolá bývalé ženě, zda s ním už nemluvila. Vytočil její číslo, ale byla nedostupná. Koukl na displej a mobil neměl signál. Opravdu divné, většinou ho tu měl silný.

Po večeři nastavil klimatizaci na příjemných dvaadvacet stupňů a zalehl do postele. Z venku bylo slyšet jen tlumený běh motoru chlazení a občasné zabečení z ohrady. Ovce se stále úplně neuklidnily, tak zítra promyslí, co dál. S touto myšlenku rázem tvrdě usnul.

Chvíli před půlnocí ho probralo divné hučení a také mu byla zima. V polospánku hmátl po ovladači od klimatizace a vypnul ji. Pak zas hned usnul, byl po náročném a horkém dni dost unavený.

Asi po další hodině ho probudilo nějaké cvakání. Jak po chvíli zjistil, byly to jeho vlastní zuby. Měl zimnici a zuby mu cvakaly o sebe, protože v místnosti bylo najednou šílené chladno. Zabalil se do deky a šáhl po vypínači lampičky u postele. Nešla rozsvítit, asi nešel proud, přesto viděl celkem dobře. Z venku se šířilo na noc podivné, tlumené světlo.

Přes poryvy zimnice celého těla se došoural k oknu a vzal za kovovou kličku u okna, aby se podíval ven. Podlaha ho studila, jako kdyby šel bosý přes zamrzlý rybník.

Přes sklo nebylo vidět. Už to by ho mělo zarazit, ale byl nějak zesláblý. Trhnutím otevřel okno. V ten moment nevěděl, co ho šokovalo dřív. Zda mrazivá krajina za oknem, nebo šílená bolest ze stržené kůže na dlani, kterou vzal za kovovou kliku okna, či příval omračující zimy. Zapotácel se a klesnul na zem. Ležel na podlaze a zíral do stropu, po chvíli už mu bylo příjemné teplo a chtělo se mu zase spát.

Než zavřel oči naposled, přenesl se v poslední polosnové myšlence o dvanáct let zpátky. Viděl jejich syna, který se zápalem vyprávěl, že archeologové nacházejí zmrzlé mamuty ještě s trávou v tlamě a tudíž doba ledová musela přijít náhle. Taková blbost, pomyslel si tehdy.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

20.06.2019 13:23:10Luzz

johano, přeskakovala jsem text proto, že mě nebavily pořád ty popisy... sama jsi to vystihla - "prodírat se textem" - já se moc nechci prodírat, já chci číst.

k tomu i moje druhá poznámka - píšeš, že "tak dlouhý není" - jistě, měříme-li počtem slov apod., tak určitě není, ale pokud je napsaný tímto stylem, tak je pro mě dlouhý až až..

19.06.2019 12:27:25Janina6

O.k., celé jsem to znovu nečetla, ale všimla jsem si, že zmizely některé opakované výrazy. Jinak, asi jsi měla na mysli 3. osobu, že? (on...) - že se ti v ní píše líp. Ono se to s občasným použitím "vnitřní přímé řeči" ale nevylučuje. Klidně můžeš psát, že dotyčný něco dělá, a mezi tím ho nechat samého k sobě "promluvit" (příklad jsem načrtla v tom odstavečku o klimatizaci, kde by čtenář taky pochopil, že klimatizaci původně nechtěl, ale prosadila si ji bývalá žena, jen by se to dozvěděl trochu odlehčenější formou, aspoň si myslím).

19.06.2019 08:18:25Johanakrupa

Janina 6, tak jsem to ještě díky tvým upozorněním trochu upravila..

19.06.2019 08:09:47Johanakrupa

Luzz, díky za názor. Takových nápadů mám hodně, tak snad další povídky budou lepší a lepší  :-).

Holt, každý spisovatel musel nějak začít a učit se. Koneckonců, povídku mohu kdykoliv předělat, kdyby bylo nutně třeba.

Jinak jak píšeš, že přeskakuješ text, to je holt nešvar dnešní doby...lidé jsou netrpěliví a musí mít a vědět vše hned. Nemohu přece jen napsat rychle a ve zkratce jak to dopadne, jen aby se čtenář nemusel prodírat textem. Zas tak dlouhý není..

19.06.2019 08:03:42Johanakrupa

Janina 6- děkuji za názor a připomínky. Určitě by se to vylepšit dalo. No, jsem začátečník, tak na svém stylu určitě ještě zapracuji. Mě se lépe píše v první osobě než ve třetí, ale to se vždy nedá ...

19.06.2019 07:32:46Janina6

Když nebudu brát v úvahu stylistickou úroveň textu, můžu říct, že je to výborná povídka. Má nápad, rostoucí napětí a vynikající pointu. K dokonalosti schází už jen maličkost – tedy z mého pohledu. Dodat textu větší „šmrnc“, jak se říká. Aby ty popisy nebyly fádní a únavné. Nejde ani tak o množství informací, které čtenáři sděluješ, ona to vůbec nemusí být chyba, popisovat hodně detailně. Problém je jedině v tom, jakým způsobem to děláš. Stejnou příhodu může jeden člověk vyprávět zdlouhavě a nezajímavě, a jiný naopak z toho udělá doslova drama. Jsou různé osvědčené postupy, jak vyprávění oživit. Například vždycky zabere přímá řeč. Dokonce i tady, kde je jediná postava, může přímá řeč zafungovat. „Bene! No tak, Bene!“ Sakra, kde ten pes je? Tohle ještě nikdy neudělal.

Hodně zmůže i použít na některých místech kratší věty, zvolání, otázky. To vedro je neskutečné! Konečně doma. Klimatizace! Má přece klimatizaci. Ušklíbl se. Díky, Alenko. Pěkně mě štvalo, jak jsi vždycky musela mít pravdu, ale dneska mi ta tvoje tvrdohlavost bude k něčemu dobrá…  

Jinak jsem chtěla upozornit na časté opakování stejných výrazů a někdy i celých vět. Působí to opravdu neobratně, když stejné souvětí začneš slovy, že zašel k ohradě, a skončíš tím, že ovce narážely do ohrady. Marek pracoval jako pracovník. Hnalo se stádo srn… jako splašené se hnaly… atd. Nešla rozsvítit, ani nešel proud. Došoural se o oknu, vzal za kličku u okna, o tři věty dál zase vzal za kličku a strhl si kůži na dlani, kterou vzal za kliku okna… Stereotypně působí i to, když dvě věty blízko sebe začínají stejnými slovy: V tu chvíli si uvědomil… V tu chvíli začal mít strach… Chce to používat víc synonym, sem tam trochu změnit styl, dodat textu spád. Nápady máš dobré.

18.06.2019 22:53:09Luzz

tak na tohle téma bych si ráda přečetla nějakou dobrou povíkdu... tady mě pořád rušil ten podrobný popis všeho, co ten člověk udělal nebo neudělal nebo co měl udělat někdo jiný a neudělal to, až jsem to vzdala a přeskočila na poslední odstavec... no dobře, tak nakonec zmrzli.

podle mě nevyužitej potenciál. škoda.

15.06.2019 20:01:59Fruhling

Úvodní informace o zmizení zvíéřat mě navnadila. Jinak je obtížné říct, jestli v textu něco chybí nebo přebývá, protože to, jak je povídka vystavěná, ji umořňuje zabrousti jak do banálních detailů typů "sáhl na oknní kličku", tak do zkratek jako poslední odstavec, který klidně mohl být podán jako přímá řeč někde na začátku textu. 

12.06.2019 13:29:19Johanakrupa

Bixley, Redrum- děkuji za komentář a upozornění.

12.06.2019 12:38:23Redrum

Souhlasím s tím, že některé věci jsou v textu nadbytečné (například "vydupaná" klimatizace). Ale je to zajímavý nápad a líbí se mi ten překvapivý závěr.

Všimla jsem si jednoho překlepu: "Ovce se stále úplně neuklidily"


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.