Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+12 neviditelných
Dědova děravá ponožka
datum / id06.05.2019 / 496047Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno146x
počet tipů15
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Dědova děravá ponožka

 

Babičko

já povídám Bůchovi

a on mi odpoví

že maminka by měla radost

 

 

 

Asi přivezli tu židli“, řekla a zvedla hlavu směrem k muži.

I on slyšel známé bouchnutí dveří od auta zásilkové služby, a tak už se zvedal ze země. Dláždil chodník k pergole a několik dnů cítil bolest v zádech, která mu vystřelovala do nohy.

Dívala se za ním, jak kulhá. Pak se zase sklonila a pokračovala v zašívání ponožek… Usmála se při vzpomínce na čtyřletou vnučku.

Babičko, já ti pomůžu.“ To říkává často a ona ji s radostí bere do hry na vaření, uklízení, praní, plení...a zašívání si vytyčila jako hlavní úkol. Byla to její výhra?

Proto jsem nestudovala vysokou školu, abych zašívala ponožky,“ řekla jí kdysi budoucí snacha. „To dělat nebudu!“

Tak mi je přineste a já vám je zašiju,“ odpověděla na to tehdy s úsměvem… nemyslela to vůbec zle. Prostě jí nedělalo problém vzít do ruky jehlu. Netušila že od té chvíle neuteče příliš vody v řece a to děvče, které si syn přivedl, nebude ponožky potřebovat…

Včera její dcerka zašila úplně sama první díru na dědově ponožce.

Ty jsi tak šikovná!“ Nešetřila chválou,protože to měla vyzkoušené na svých dětech, že pochvala dodává chuť a radost z práce.

 

 

Tady ji máš,“ postavil před ni muž krabici s plastovou zahradní stoličkou. „Do prčic! Ta noha mě bolí...“

Podívala se na něj, mlčela. Co si má na bolest vzít, mu řekla už před dvěma dny. Marně.

Po chvíli to nevydržela:

Tak běž k doktorovi, když ti to řekne on, tak třeba poslechneš. Jestli si ale myslíš, že když se na tebe podívá a přiloží ruku na nohu, přestane to bolet, tak jsi na omylu,“

Tento typ pacientů ji štval už v době, kdy ještě chodila do práce.

 

Pane doktore, už týden mě bolí záda.“

A co jste si vzal dnes proti té bolesti?“

No, radši nic, abyste viděl jak moc mě to bolí!“

A kvůli tomu jste si volal teď v jednu v noci záchranku?!“

Když to hrozně bolí a já nemohl usnout a ráno mám jít do práce...“

---

Vzal sis ten Diclofenac?“

Jo.“

Nelitovala ho. Věděla, že jeho ta bolest za čas přejde.

Alespoň si vyzkouší, jaký to je, pomyslela si a podívala se na svoji levou nohu.

Rozřízla krabici a vyndala stoličku.

Je hezká, viď.“

Podíval se na ni: „Tak už můžeš do jahod.“

Dík. Já na těch nohách fakt nevydržím stát celou tu dobu, když pleju.“

 

Vrzla branka.

Jé, můžu ti pomoci?“

Můžeš, ale napřed mi pověz, co bylo ve školce...a kde je táta?“

Děda je v garáži - a táta musí ještě do práce a pak si pro mě přijede.“

Babičko, já řekla tátovi, že už umím zašívat a že mu zašiju taky díry na ponožce, jako dědovi.“

A můžu si sednout na tuhle židličku? To máš novou? Uděláš mi vílí závoj z těch bublinek vycpávacích? A náhrdelník a náramek a budu víla?“

Zamotala vnučku do bublinkové folie a rozesmála se, když ta se rozběhla po zahradě. „Pozor na tulipány, vílo.“ Dlouhá vlečka se blýskala v jarním slunci.

Zapíchla jehlu do jehelníčku, opřela se a pozorovala se zalíbením to okaté děvčátko, které ji vracelo v čase. Občas se přeřekne a osloví ji jménem své dcery.

 

Dívá se? prolétlo ji hlavou, když zvedla hlavu k modré obloze.

 

Na střechu ptačí budky si sedla holubička.

Babičko, to je ta sivá holubička, co ztratila pírko v tvé písničce!“

Tak chvíli počkej, ať se nelekne těch tvých krásných šatů. Uletěla by.“

Vnučka se opírá o její bolavé nohy a pozorují spolu ptáčka dokud jim nezamává křídly.

Babičko, a kdo stvořil všechna ta zvířata? Ty slony, mamuty, lvy, slepice a kozy?“

No já vlastně nevím...“ odpověděla váhavě.

Ach jo, tak to zase byl ten Bůh!“

 

 

 

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

10.05.2019 16:15:29bixley
redaktor prózy

Moc hezká miniatura. Taková ze života. T.

09.05.2019 15:08:52Lakrov
redaktor prózy

 Skloňování onoho jména v prologu na mě dělá dobrý dojem -- takový ve stylu  "nevnucujme Ho dětem, dokud..."  Hezké čtení je to a oceňuji též typ písma, jako z psacího stroje,  dodávající tomu textu jakousi "civilnost" ve formě "podprahové ilustrace"  (tj. onoho neproporcionálního písma).  Závěrečná věta mě utvrzuje v tom, co mi přišlo na mysl při čtení prologu.  A tady je překlep: ...Dívá se? prolétlo ji... ##.  Tip.  

07.05.2019 15:57:18Marcela.K.

Janinko, díky za ...však víš :-)

Díky všem za čtení a zastavení.Omlouvám se za chyby, které jsem snad už opravila všechny :-)

Alespoň to byl důkaz toho, co tvrdím - že je Písmák pro mě poznámkovým blokem ;-)

07.05.2019 15:27:17Janina6

Taky ráda zašívám ponožky :-) Dobře se u toho přemýšlí... Tos napsala hezky. 

06.05.2019 20:54:54fialka...

Moc milé čtení :-)

06.05.2019 19:20:21Diana
Moc milé, radostné...***
06.05.2019 18:45:04zvedavec

milá Marcelka, veľký tip


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.