Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Brouk v hlavě

07. 05. 2019
14
38
2496
Autor
bixley

„Hele, nelez mi do chodbičky, tu jsem si vykousal já!“

„No dovol, snad můžu jít na návštěvu?“

„To teda nedovolím, koušu si dál, je tu moc dobrý dřevo.“

„Sobče jeden!“

„Vykousej si svou chodbičku.“

„Protiva. Ať si klidně sní celej smrk.“

 

„Tak jaké zvuky jste zaznamenal, kolego? Lze nějak zjistit podle pohybu přibližný počet brouků?“

„To asi těžko, pane profesore, počet kůrovců v tomhle smrku neodhadnu. Ale zaznamenal jsem jejich rozhovor.“

„Rozhovor?“ Profesor překvapeně povytáhl obočí.

„Ano. Přehraju vám to. Jen musím nastavit frekvence.“

Docent Pavel Krátký chvíli manipuloval s počítačem a potom pustil svému nadřízenému rozhovor.

„Úžasné! Nečekal jsem, že se nám podaří rozluštit jejich jazyk.To je zajímavý zlom v našem výzkumu kůrovců. Kdybychom měli možnost zkoumat jejich komunikaci, přijdeme na to, jak s nimi bojovat. Už je takhle nemocná půlka porostů na Šumavě, stromy postupně schnou a odcházejí. Ležíme v srdci Evropy, ale to srdce nám chřadne. Pokračujte a pokuste se nahrát další rozhovory, abychom měli co největší přehled o jejich životě.“

„Jistě, pane profesore, naše zařízení bude komunikaci brouků nahrávat celou noc.“

 

Uplynul týden.

„Už se vám podařilo analyzovat nahrávky rozhovorů brouků z minulého týdne, pane kolego?“

„Ještě to nemám všechno, pane profesore, bylo toho opravdu hodně. Ale z velké části jsou to hádky jako při tom prvním rozhovoru, který jsem vám pouštěl.“

„Hádky? Kvůli čemu?“

„Je to různé. Pokud mají chodbičky hustě, často narazí při prokousávání chodbičky na soka a potom se do sebe pustí. Nejdřív slovně a potom fyzicky.“

„Zajímavé. Měli bychom tam nasadit své brouky, kteří budou komunikovat podle našich představ. Zatím mi prosím přepište všechny rozhovory, abych měl dostatečný studijní materiál.

„To budu mít brouka v hlavě,“ zasmál se Pavel Krátký. Profesor se také usmál.

„Ale spolehněte se, pane profesore, dodám vám to co nejdříve.“

 

Profesor Václav Pastrňák trávil už několik hodin poslechem kůrovčí komunikace. Mají zvláštní slovní zásobu, přemýšlel. Vytvořit umělého brouka, který by mluvil tak, aby si získal jejich důvěru, nebude jednoduché. Třeba tenhle rozhovor samečka se samičkou.On jí vlastně vyznává lásku. Ale jak! Pokud to náš počítačový program převedl správně, říká jí doslova: „Ty moje dřevnatá boubelko!“ A tohle taky nemá chybu – kůrovec v nejvyšším postavení je smrkáč! No, než se nám podaří naprogramovat tak dokonalého brouka, to dá práce! Aby si nejdřív sestavil jejich slovník. Bez spolupráce s oddělením zooingvistiky se neobejdou. Navíc musí zjistit, jak jsou na tom v oddělení robotické biologie s vývojem kůrovcového robota. Kromě jazyka musí umět perfektně prokousávat chodby, aby u živých brouků nevzbudil podezření. Teprve až bude robot takto vycvičen, budou ho učit reagovat na podněty od živého brouka. Každopádně to musí letos stihnout, protože jim končí vědecký grant.

 

„Vy jste doktorka Hudcová? Dobrý den.“

„Dobrý den, pane profesore. Co byste potřeboval?“

„Já se na vás obracím jako na expertku komunikace hmyzu. Sestavil jsem si na základě rozhovorů kůrovce jakýsi jeho minislovníček a byl bych vám vděčný, kdybyste mi ho zkontrolovala a případně i doplnila.“

„Jistě, pane profesore, bude to pro mě vítaná změna. Poslední dobou jsem se zabývala výhradně komunikací včel. Tam je spousta odkazů k typu letu, u kůrovce zřejmě bude rozvinutější slovník týkající se kvality dřeva.“

„Vidím, že jsem opravdu oslovil tu pravou,“ usmál se profesor. „Tak přeju hodně zdaru.“

 

„Pane profesore, tak máme první prototyp kůrovce. Pojďte se něj podívat.“

Profesor Pastrňák vyskočil ze židle. Hned ho musí vidět. V laboratoři přistoupil k malému teráriu, kde jejich robotický brouk běhal.

„Dejte  mu kus smrkového dřeva, jestli tam vleze,“ poprosil.

Asistent hned splnil úkol. Robot chvíli chodil dokola, ale nakonec se začal na dřevo sápat a po chvíli zmizel.

„Výborně, vlezl tam,“ radoval se profesor.

Dřevo dali asi za hodinu pod rentgen a nestačili se divit. Dokonale prokousané chodbičky.

„Tak to bychom měli,“ řekl profesor spokojeně, „teď přejdeme k jazykové výuce. S tím bude trochu problém, protože témata, která náš brouk bude před živými brouky probírat, nemáme v rozhovorech zaznamenaná. Je otázkou, jak na ně budou živí brouci reagovat. Ale zkusit to musíme.“

 

Uběhl měsíc intenzivní jazykové přípravy, na kterou dohlížela doktorka Hudcová. Musela řešit řadu nečekaných situací. Robot se totiž určitá slova nebyl schopen naučit. Potřebovali, aby použil právě ta. Ale po onom měsíci přece jen došlo k tomu, že je přijal do svého systému. Opakování je matka moudrosti, pomyslela si jeho učitelka. Když si byla jistá, že už jejich brouk základní komunikaci zvládl, zavolala profesora Pastrňáka a předvedla mu, co už jejich robot prostřednictvím počítačového programu umí říct.

Upozornila ho také, kde je robot nejvíc chybový. Nešlo mu třeba „padejte odsud“, tak to museli nahradit výrazem „couvejte“ a takto změnili asi další dvacítku výrazů. Profesor byl trochu skeptický. Navrhl, aby nejprve vyzkoušeli komunikaci s živými brouky v teráriu, než robota pustí do přírody. Ta dopadla vcelku úspěšně.

 

Po dalším měsíci se celý vědecký tým shromáždil uprostřed lesa u napadených smrků s tím, že svého robota vypustí mezi další brouky naostro. Několik členů týmu řídilo pohyby robotnického kůrovce. Docent Krátký zapnul nahrávání a doktorka Hudcová obsluhovala program komunikace. Robot nazvaný Scoly se dal do běhu po kůře smrku a pak zmizel v jakési skulince. Všichni napjatě sledovali na obrazovce, jak ho druzí brouci přijmou. Scoly prokousal chodbičku a potkal se s dalším kůrovcem.

„Ahoj, tebe neznám,“ pozdravil ho živý brouk.

„Ahoj, já nejsem odtud, ale přišel jsem vás varovat,“ řekl Scoly podle programu.

„Varovat?“ Zdá se, že pro živého kůrovce to bylo neznámé slovo.

„Prostě chci říct, abyste odtud vycouvali.“

„Jo? A Proč?“ nechápal živý brouk.

Dr Hudcová se zarazila. S tímto vývojem rozhovoru nepočítali.

„Ty se sem chceš s příbuznejma nastěhovat, že? My odejdeme a vy si budete žít v našich vykousanejch chodbičkách a komůrkách. Víš, co jseš? Ty jseš odpornej mazlavej jíl! Umíš vůbec kousat?“

Dr Hudcová začala rychle programovat odpovědi pro Scolyho.

„Samozřejmě že umím,“ řekl Scoly podle jejích instrukcí.

„Tak nám to ukaž,“ pokračoval živý brouk ve svém útoku.

„Ano, ukaž nám to!“ volali ostatní a začali se srocovat v okolních chodbách kolem Scolyho.

Teď se programování musel ujmout Pavel Krátký.

Scoly naprogramovaně vykousal chodbičku.

Živí brouci ho napjatě sledovali. Brouk, který se se se Scolym dal do řeči jako první, zkoumal chodbičku odborným pohledem.

„Docela ti to jde. Tak proč potřebuješ náš strom?“

„Já ho nepotřebuju. Já vás chci jen varovat,“ opakoval Scoly.

„Tohle slovo neznám. Co to znamená?“

Dr Hudcová horečně programovala.

„Varovat znamená upozornit na katastrofu.“

„Katastrofu?? A jaká tu bude katastrofa? Proč máme vycouvat?“ lekl se živý brouk. „Tady snad bude hořet?“

„Právě naopak, bude tu spousta vody.“

„Vody?!!!“ zařval živý brouk vyděšeně. „Pořád je přece sucho. Budou tu snad lijáky a povodně?“

„Ani lijáky ani povodně,“ řekl Scoly.

„Tak proč teda máme couvat? Jak se sem ta voda dostane?“

Ostatní brouci se k němu přidali.

„My tomu taky nerozumíme. Mluvíš záhadně. Pršet nebude, ale bude tu voda. Jak si to máme vysvětlit?“

„Budou tu lužní lesy,“ řekl Scoly věcně.

„Jaký lesy?!“

„Lužní,“ zase opakoval Scoly.

„Ale co to je lužní? To jsem nikdy neslyšel.“ Živý brouk to řekl už hodně naštvaně.

Dr Hudcová se obrátila na profesora: „Asi nebudou mít tak vyvinuté abstraktní myšlení, pane profesore.“

„Musím připustit, že máte pravdu,“ usmál se profesor Pastrňák. „Takovou nechápavost jsem opravdu nečekal.“

Scoly tedy podle pokynů dr Hudcové začal vysvětlovat: „Lužní lesy znamená zalité vodou. Lidé tu chtějí smrky pokácet, nasázet olše a vrby a …“

Zdá se, že živý brouk konečně pochopil dopad Scolyho slov.

„Vykácet smrky? Zalít vodou?!? Fuj! Voda! Kde budeme bydlet? Pánové a dámy, couváme!“

Ostatní brouci začali křičet jeden na druhého: „Voda!“ – „Pryč!“ – „Couváme!“

Ve smrku nastalo pozdvižení. Všichni brouci se dali náhle do pohybu. Spousta jich ucpala chodbičky a zadusila se. Ostatní je přelézali a snažili se opustit vyhlodaný strom. Brouci, kteří se dostali ven, spěchali oznámit tuto novinu do dalších napadených stromů.

Dr Hudcová zavolala Scolyho zpátky. Úkol provedl na jedničku.

 

Když přišli na stejné místo druhý den ráno, nebylo po broucích ani památky. Les byl bez kůrovce. To nikdo z vědeckého týmu nečekal. Všichni byli nadšení, nejvíc samozřejmě profesor.

„Přátelé, to musíme oslavit. Zvu vás na skleničku.“

Když seděli v příjemné vinárně na okraji města, ujal se slova docent Pavel Krátký.
"Pane profesore, gratulujeme, vyhráli jsme boj s kůrovci. Vyléčil jste nemocné srdce Evropy."
Profesor Pastrňák stál zamyšleně se sklenkou vína.
„Vážení kolegové, děkuji vám za vaši práci, za vaši pomoc. Podařilo se nám zbavit Šumavu kůrovce. Šumava je však pouze částí srdce Evropy. Náš průzkum komunikace brouků je inspirativní a doufejme, že bude využit i v jiných oblastech České republiky. Ve skutečnosti jsme teprve na začátku boje s tímto škůdcem. Ale jsem rád, že se nám podařilo zvítězit v našem dílčím boji. Jak asi víte, kůrovci se od svého působiště daleko nedostanou. Kolem infikovaného lesa jsme vytvořili mokřady. Všichni brouci se utopí. Navíc tyhle mokřady přinesou lesu více vlhkosti. Možná, že bude v průběhu času zachráněno celé srdce Evropy. Přál bych si, aby se nám tento sen splnil. Na úspěch!"
Všichni si přiťukli. Celý tým profesorovo zvolání opakoval. Mezi lidskými hlasy náhle zazněl vysoký umělý hlas, který všichni hned poznali: „Na úspěch!“
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


38 názorů

bixley
15. 03. 2021
Dát tip

Jamardi, to jsem ponechala na čtenáři, aby si to rozhodl. :-)


Jamardi
15. 03. 2021
Dát tip

Ty máš ale nápady! Vždycky když slyším o úspěších techniky, myslím na to, že by se mohlo něco zvrtnout. K tomu závěru mě napadá, jestli je to zvrtnutí nebo je to v pořádku, že vědci slaví s robotem.


bixley
14. 12. 2019
Dát tip

To jsem ráda. :-)


srozumeni
14. 12. 2019
Dát tip

Krásně se četlo...***


bixley
21. 06. 2019
Dát tip

Ber to zkrátka jako autorskou licenci... :-)


Luzz
20. 06. 2019
Dát tip

no jo, jenomže jáma naplněná vodou není mokřad... mně prostě tyhle detaily kazí celkovej dojem... stejně jako fakt, že kůrovec na šumavě je vystrašen možnou existencí lužních lesů :)

(ale už toho nechám, opravdu)


bixley
20. 06. 2019
Dát tip

Opakuji: ty lužní lesy je měly jen postrašit, ve skutečnosti tam být neměly, Pokud jde o mokřady, vědecký tým vykopal kolem napadených stromů měllké jámy a do nich napustil vodu, aby se tam brouci utopili.


Luzz
20. 06. 2019
Dát tip

bixley, myslím, že vím, co je lužní les a mokřady a dokonce i vím, co to znamená mít brouka v hlavě :)

jenom mi prostě nešly dohromady lužní lesy a šumava... prostě si to zrovna tam reálně nedokážu moc představit... ani to, jak se kolem infikovanýho lesa vytvoří tak snadno mokřady... ale nevím, možná je to snadnější, než si myslím :)


bixley
19. 06. 2019
Dát tip

Díky, ale tak slavné to se mnou není. Napíšu to vždycky česky a pak to překládám...


Janina6
19. 06. 2019
Dát tip

Teda... ty dokážeš takhle psát v angličtině? To jsi vážně dobrá!

Možná jsem ovlivněná četbou... mám ráda překvapivé pointy :-) a tenhle "dobrý konec" se mi zdál snad až příliš dobrý... tak jsem očekávala nějakou zradu. Ale k tomu soutěžnímu tématu to sedí dobře.


bixley
19. 06. 2019
Dát tip

To by byl opravdu horor, Janino! Taky dobrej nápad. Moc děkuju.

Abych to blíže vysvětlila, jak tato povídka vznikla. Byla psána do soutěže s tématem "srdce Evropy", Soutěží se v angličtině. V angličtině jsem to proto nazvala Nemocné srdce Evropy. V souvislosti s tímto tématem mi tedy šlo primárně o to vyléčení nemocného srdce Evropy. Ale samozřejmě že mimo tuto soutěž se to dá pojmout jakkoli jinak.

Pokud jde o tu komunikaci, že mají vycouvat, máš pravdu. Myslela jsem to tak, že ji překvapilo, že neznají slovo varovat. Očekávala, že řeknou "Varovat? Před čím?" Ale ještě ten rozhovor opravím, díky. :-)


Janina6
19. 06. 2019
Dát tip

Četlo se mi výborně, je to originální, svěží a napínavé. Nesedí mi snad jedině, že Hudcovou tak zarazilo, když se brouci zeptali, proč mají vycouvat, a tak honem musela improvizovat. Myslím, že otázka „proč“ je v tomto případě ta nejpřirozenější reakce a dala se předpokládat. Jinak si myslím, že tahle povídka vyloženě volá po nečekané pointě. Nebo ji lépe řečeno „slibuje“ vývojem děje. Vědci řeší problém, věci se vyvíjejí nepříznivě, je to napínavé, nakonec se zdá, že všechno dobře dopadlo a… to vše jako by směřovalo k nějakému závěrečnému velkému překvapení. Ještě v místě, kdy profesor pronáší přípitek, rostla ve mně zvědavost, co se nakonec zvrtne. To dokonalé zmizení brouků z lesa ve mně pořád vyvolávalo podezření, že vymysleli nějaký fígl, kam se přestěhovat. Takže závěr mě tak trochu zklamal. Prostě broučí robot slaví s lidmi. Přiznám se, že jsem si moc přála, abych zjistila, že to chápu špatně a že v tom je nějaký háček. Ale asi není… Jo, takhle kdyby se těch vysokých hlásků ozvalo víc… to by bylo něco jiného! To by mi dobře pasovalo i k názvu povídky. Byl by z toho trošku horor… :-)


bixley
19. 06. 2019
Dát tip

Luzz, díky,dobrej nápad s tou proměnou v brouka. Ale nevím,jestli by to nebyl tak trochu plagiát - viz román a film Moucha.

Název povídky je vlastně vojznačný. úUsloví mít brouka v hlavě znamená zabývat se nějakou neodbytnout myšlenkou, neustále řešit nějaký problém. Pro profesora v povídce je tím problémem kůrovec, tedy skutečný brouk. 

Lužní lesy jsou lesy zatopené vodou. O těch robot před živými brouky mluví jen proto,aby je postrašil aaby utekli,protože oni mají rádi sucho a vody se bojí. Vědecký tým udělal kolem napadených stromůmokřady alias bažiny proto, že brouci by jinak odlezlianapadli stromy ao pár kilometrů dál. V mokřadech sepři svém úprku utopili. 

Robot, který je celou poídku programován, aby dělal a říkal, co si přeje tým, se v závěru osamostatní a sám řekne "Na úspěch", stane se tedy lnohodnotným členem týmu.


Luzz
18. 06. 2019
Dát tip

ten nápad není úplně špatnej, ale tak nějak jsem spíš čekala, že se ukáže, že ten vědec má toho brouka v hlavě a nakonec se třeba v toho brouka sám promění... ze začátku se to zdálo jako milá legrácka, ale postupně mě ta zápletka s robotem přestávala bavit...

no a lužní lesy na šumavě nebo mokřady kolem infikovanýho lesa... to by mi asi musel někdo vysvětlit...


bixley
11. 06. 2019
Dát tip

Díky.

Některá slova nebyl schopen přijmout do systému robot, protože byl chybový. Proto se musela nahradit.

Živí kůrovci některá slova neznali, protože je sami nepoužívali. S lužním lesem se nikdy nesetkali. Slovo varovat neznali, protože buď spolu nemluvili, nebo se hned hádali a porvali. Nic mezi tím. Varování rvačce nepředcházelo.


Redrum
11. 06. 2019
Dát tip

Ten nápad mě pobavil, je to opravdu originální.

Trošku jsem čekala, že bude nějak vysvětleno, proč kůrovci některá slova preferují a jiná ne, když jsi to několikrát zdůrazňovala.


Gora
20. 05. 2019
Dát tip

dík a avi PM


bixley
20. 05. 2019
Dát tip

Ale jo. :-)


Gora
20. 05. 2019
Dát tip

Mohla bych nominovat do soutěže?


bixley
11. 05. 2019
Dát tip

Díky, Vesuvanko.:-)


vesuvanka
11. 05. 2019
Dát tip

Pěkná a nápaditá povídka vyhnat kůrovce vodou :-))). TIP


bixley
07. 05. 2019
Dát tip

Děkuju. :-)


atkij
07. 05. 2019
Dát tip
Skvělé, výborný nápad.

bixley
07. 05. 2019
Dát tip

Dík za radu, Aleši. Nevím nevím, jestli bych se u nich se zlou nepotázala. :-)


dobře!!!

Pošli to lesům ČR, budou rádi.


bixley
07. 05. 2019
Dát tip

No vidíš, Evži. Mohli si postavit takovou novou Noemovu archu. :-)

Díky.


Netušila jsem, že kůrovec nerad plave. Kdyby to věděli dopředu, mohli si udělat malé vory nebo lodičky z kůry. To by bylo roztomilé. :-)

Pěkně napsané,  vtipné. :-) /T


bixley
07. 05. 2019
Dát tip

Jasně, Karle, šlo hlavně o tu vodu, trochu toho kůrovce postrašit. Lužní lesy by pochopitelně vyžadovaly jiné stromy. Ale možná je to reálné, pokud smrky, i po opuštění kůrovcem, prošpikovaní chodbičkami uschnou. Díky.


bixley
07. 05. 2019
Dát tip

Díky, Leraku.

Lakrove, taky díky, od člověka, který rozumí zvířecí říši, mě to obzvlášť těší. :-)


K3
07. 05. 2019
Dát tip

Zajímavé téma, jak jsi na to vůbec přišla? Pořád jsem čekal co se z toho vyvine. Nápad s lužními lesy mě zaskočil, ale bylo by je potřeba, zabily by se tím dvě mouchy jednou ranou. Jenom nevím, jestli by vodu přežily smrky, nebyla by to třetí moucha?


Lakrov
07. 05. 2019
Dát tip

Je to nápaditá sci-fi bajka a po dočtení mi připadá, že to možná není jen  o kůrovcích, a že je v tom skrytý jakýsi druhý plán -- jestli je, autor ví.  Tady zřejmě chybí "l" ...zooingvistiky...  a drobný zoologický nedostatek spatřuji v tom, že ti jedinci, kteří se dohadují  o teritorium a případně se páří,  nejsou tou "nejnebezpečnější generecí žeroucí dřevo" (lýko).  Ti žrouti jsou především jejich potomci, larvy...  ale to povídce nic neubírá na kráse.  Tip.  


Lerak12
07. 05. 2019
Dát tip

A les pod kůrou... Pěkné.


bixley
07. 05. 2019
Dát tip

No vidíš, Kočkodane, o vších bude další díl. :-)

Díky za hezký koment.


Kočkodan
07. 05. 2019
Dát tip
Obávám se, ze na preklad z kurovstiny je i pan docent Krátký krátký. . Ale pro svoje dílko jsi vskutku zvolila originální téma. Já se podle názvu trochu bál, ze to bude o vsích. ;-)

bixley
07. 05. 2019
Dát tip

Ireno, moc díky, opravím.


Gora
07. 05. 2019
Dát tip

Renato, výborný nápad - napsat povídku na téma komunikace mezi kůrovci. Moc se mi líbí, obsahuje hodně vtipu, ironie, je skvělá.

Právě ta ovšem potřebovali, aby použil. - tady mi nesedne slovosled -

Potřebovali, aby použil právě ta.


bixley
07. 05. 2019
Dát tip

Díky. Taková sci-fi legrace.


revírník
07. 05. 2019
Dát tip

Jo, pane, kdyby to bylo tak lehké! Ale za dobrou snahu - ta se tady nejvíc cení, protože už nic jiného nezbývá - ti musím přidělit tip, nedá se nic dělat.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru