Jiná

 

Lišíš se

jak kámen s vodou,

nepodobna jiným.

Skláním tvář...

Spaluje,

pocit tě nevídat.

Jsi hloubka

v níž se utápím,

rád.

 

Toužení virem pohlcován,

jen těžce nohy

s chůzí se rvou.

Jsem Země?

Jsem stvořen,

neumírám?

Tleskám hlasitě propasti,

co otevírá dno,

chci se ponořit, hloubš…

 

Být drolící se skála?

Oproti Slunci

jen trvat a nehořet?

Žít chladný cit,

mít hladký studený cíl?

To ne.

 

Plamen, žár i pád,

v popel se hroutit a z popela

vstát

a běžet, umírat.

Jen smrtelník život vychutná.

---