Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

trpět samomluvou/duší
datum / id14.05.2019 / 496242Vytisknout |
autoragáta5
kategorieVolné verše
zobrazeno256x
počet tipů23
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Jsem to já, která bude zkoušet tvý běžný věci a čím víc budeš v pohodě, tím víc v nich  budu křepčit. A nebude den, kdy bys na mě zapomněla v tomhle reji…    

 … v určitým věku je nezbytný, aby ses starala o svý tělo. Mazlila se s vlasy a dávala jim větší důležitost, třeba bordó. Chodila na jógu, posilovala hýžďový svaly, mazala se výtažky z exotických stromů, pila ovocný koktejly. Nekouřila!!, ani se jinak nelikvidovala. V pozitivní individualitě je totiž síla potřebná k dosažení cílů, hlavně těch, který nikam nevedou…



 



(vkládám starší věci-moje čarodějky, nějak jsem se s nimi nemohla rozloučit - potěším určitě silen :))

 

trpět samomluvou/duší

Někdo tu pořád káže o slunci
a je úplně blbej
že nevidí tohle nic co se tu z tý záře vydrobilo
a padá do nadržených nadějí

jsi krásně rozehřátej naším a vaším nebem
na pomezí nirvány
zacláníš

vzdávám se osobního prostoru
pro cosi vydejchanýho    hlavně když to bije
do bobříka mlčení

 
                    visíme na pomyslným řebříčku hodnot a vykrádáme klid

  

prošacuj ještě prosím slova
ať se můžu vrátit do prologu

 

 

 

 

 

moje čarodějky

byla jsem kladná až hanba
asi puritánskou výchovou 
zdát se venku radostná ale jen akorát
bez výrazných grimas
táhlo mi zhruba na patnáct
když ze mě svlíkla tyhle manýry
a třikrát řízla do tesilek
balily jsme kluky malovaly plátna
jen dvě a tolik empatie až se musím smát
když dneska vzpomínám
jak se k nám přidávaly další přestala jsem počítat
jednou přišlo takový malý pivo
ani si nevšimly že nese krucifix
a zase kladná jako nikdy skoro třicet let
s pupeční šňůrou pěkně kolem krku
tchýně a tchán i švagr se švagrovou
ještě futra správnejch lidí se k nim přidávala
očko po očku do smyčky a nahlas rukulíbám
odletěly za hroznýho rámusu
a pak už plíny knedlo zelo besídky
jen v noci občas zaťukaly a přinesly pero
nejspíš abych nezvlčila
nakonec se odmlčely

 


začalo krápat
když se přiloudaly k domu
prej nejsou tak mocný ale byly
a ještě k tomu přidávaly z kapes

zůstalo jich strašně moc
čarovaly a natřásaly sukně
ve vypálenym kruhu
a prosily mě
abych jim dala kousek sebe
jak tak kroužily padaly z nich kosti
přes slunce zprůsvitněly
až mně jich bylo líto
tak jsem jim dala odkrájená slova
cpaly je do rukávů
chechtaly se do dlaní co jim zbyly
až odpadávaly bradavice
a když odcházely řekla bych
že už jsem je někde viděla


jen jsem jim neměla říkat
že chodím řvát do sklepa
sedly na schody a dívaly se potměšile
četly z mojí tváře každou vrásku každej záškub
některá i přiblížila vrásčitý ruce
čapla jsem brambory a mazala do kuchyně
vyzbrojená škrabkou
ráno bylo všechno jinak
melta na starorůžovým ubrusu voněla až k sousedům
kočky chtěly ven
ta černá blejskla očima že jako ví svý
a byly fuč
večer zas ztichly v peřinách
ani sebou nemrskaly jen trochu tlačily na bocích
hřály jako kamínka a občas slintly do polštáře
radši jsem to vzdala
dřepla v chodbě ke dveřím
ve škvírách sledovala přibývající světlo
a jak narůstalo rostly taky ony

pod schodama tabule s rozličnými předměty
kříže a další hovadiny
jako v krámě to tam vypadalo
 a jak tak čarovaly začly mi růst vlasy
černý vlnitý o kterých jsem vždycky snila
kůže na rukách se vypínala
až mně oblejvalo horko


přes lustr jsem přehodila ponožku
stejně byla lichá a já hrozně líná
padnout na kolena
jak tam tak visela vyrazily odhodlaně z koutů
skřípaly zubama
že prej mám hodit polínko do kamen aby kapku pookřály
pak dráply do prázdnýho místa  a já se přiloudala blíž
už jsem neměla strach
když česaly mý vlasy
vplítaly do nich netopýří kosti
tiše o sebe ťukaly jak jehlice co uspávají
nebyly vůbec rozcuchaný to jsou jen povídačky
naopak probouzely soucit
jak zahřívaly podlahu bachratými zadky
v kamnech plápolalo čím dál víc
až jsem se prohejbala blahem
říkaly mi přesvědčivě marnivá sestro
a než se zdejchly popíjely grog
házely do něj cukr jako zběsilý
a pak kdo je marnivej

druhej den přistál u vrat žlutej balón
zubil se omotanej provázkama do zahrady
a chválil moji houževnatost

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

28.06.2019 11:01:09sirup a lišaj

Hmmmm..

Přestala jsem i byť jen příležitostně kouřit. Naposled asi v dubnu. Už nevím. U toho hip hopu a pak už jsem další nepotřebovala. 

Rozkvetl sléz. Myslím, že první várku rituálně obětuji.

22.05.2019 19:36:54agáta5

jj, to je dobře :)

22.05.2019 14:04:46Marcela.K.

Naživo mám chrápání  ;-) a obracení ponožek a vaření...ale nestěžuju si. Když ho nakrmím, je docela hodnej ;-)

22.05.2019 14:03:22Marcela.K.

Jo, bez dětí by to šlo...jenže po dětech tu jsou vnoučata a za 20 let už neuvidím na klávesnici :-))) jestli tedy ještě budu vůbec...

22.05.2019 13:01:44agáta5

já taky nejsem tak úplně sama, ale umím být sama... když nejsou malé děti, jde to... tak jsem to myslela.. tak patnáct let, možná míň a budeš tam :)  i když s chlapem asi ne.. :) zase to máš naživo, já jen přeneseně :)))

22.05.2019 12:23:49Marcela.K.

:-) agátko, bojím se, že to jsi přehnala...a navíc asi nikdy nebudu sama, pokud neuteču z baráku :-)

22.05.2019 12:12:53agáta5

jo, to máš pravdu :) jsi to vystihla dobře... sama se sebou, jinak by to nešlo... tebe to čeká tak za dvacet let...

22.05.2019 12:04:16Marcela.K.

Tohle můžeš psát, když jsi sama se sebou...

16.05.2019 13:31:19agáta5

ach, něco s tím udělám, zakleju si... hihi

16.05.2019 12:03:11Silene

Hele, jen jsem se nad zaříkáním přehnala a měla několik myšlenek, hned se mi rozsypaly pod vál spolu s moučnými červy a řikala jsem si, vodkud že si ji ten ptíček může asi vybavovat, než mi doklaplo, že natuty ze sletu!

 

návrhy: 

škrtni nějak to "pak" u vopadanejch bradavic, jsou tam poblíž sebe a ani v zaříkání to není ono, chápu, že je posuvný, ale rozumíme si 

a tuhle -

ještě fůra dalších správnejch lidí se k nim přidávala

jsem četla svým zrakem nespolehlivým "futra", což bych na to i překlábosila, normálka bych udělala škrkanec ze škrkavky a:

ještě futra dalších správnejch lidí se k nim přidávala

očko po očku do smyčky a nahlas rukulíbám

 

ovšem víš, přečtu ještě líp, jen co smetu ty červy!

::::::::::::

Buď, jak buď, futra sama někdy zakleju. Zichr.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.