Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pravé poledne

09. 05. 2002

3645

Autor

suva

a takhle podobně je to každý den...

Pravé poledne

Hřeju si prsty o hrnek s čajem

Choulím se jako kotě pod babiččiným plédem

Za okny slunce,

V duši slunce

Jen sem je vrostlý chlad…

Svítím si zářivkou, abych viděla,

kam nalévám svůj čas

Dřív než ho rozleju

do šálku s otřískaným dnem

a spoustou pomněnek na klopě

Sejdu zadním schodištěm

do podatelny

Vyzvednu dopisy

a nadnášena jejich lehkostí

Vzlétnu a budu plachtit až do 3. patra

okolo dveří s nápisem: konstrukce letadel

Pak si prošedivělý pán

přijde vyzvednout časopis PILOT

Není to krása?

Jak to do sebe všechno zapadá?

Jako já do svého lahodně vábícího

krajáče plného vůně medu

Šéfovi včera ulítly včely…

Miroslawek

24. 10. 2002

Dát tip

jenom mi u toho nehrajte na harmoniku... ;o))))

Bacil

11. 10. 2002

Dát tip

Nadnáší krásně, jen co je pravda :-)

Fór je v tom, že je to směs pocitů z nového pracprostředí a ze zprávy, že nám byl pobodán a ožihadlován známej, kterýmu říkáme šéf.. :c) - ale i bez toho, že by to někdo věděl, to má docela logiku... :c)