O vzpomínkách

(asi dlužím vysvětlení) - moc se mi to líbí. Sám sem si tam našel význam, zejména v závěru, že si dotyčný nemůže vzpomenout na nic z minulosti, ač se vznáší údivem nad jsoucím. Tento stav mi připomenul některé Hrabalovy pábitelské výplody, týkající se sklerózy, ztráty paměti vůbec - takový stav je tím trefně popsán. K tomu směřovala i má poznámka. :c) V odpověď Tobě: U mě zhoršuje ....

... ne-zlepšuje se to ?

:c) - tady není co vytýkat (zhoršuje se to ?)

je to hodně na přemýšlení, trochu jsem se ztratil na konci...ale bylo to je chvilkové pomatení....a velice tvou báseň chápu.....

a také děkuji za veškeré tvé reakce....

A jéjej, tady se nám někdo mění před očima... řekla bych, že se mi to moc líbí, jen vzpomínky nechápu jako zastávky, ale jako autobus, ve kterém se vezu, né jako most, ale jako cesta po které jedu, prostě pro mi jsou vzpomínky vším... díky, krásná báseň, taky jsem si zavzpomínala.

Hezký.