M Y Š L E N K Y

M  Y  Š   L  E  N  K  Y

Jdu a přemýšlím o čase.
Zakopnu - padám do hlíny.
I to mi občas stává se,
když padám mezi lekníny.

Tou vratkou nohou asi ztěží
udržím balanc na nábřeží,
kloužu do vodní hladiny.
*

Opráším ušpiněné sako,
vysuším čvachtající boty.
A připadám si asi jako
Dán, zpitý téměř do němoty.

Zkuste to vysvětlovat lidem,
nekřičte, pomalu a s klidem
to opakujte aspoň pro ty,
co ještě slyší asymptoty,

*

jež otvírají v nekonečnu
náruč, v kterou já již dávno pad.
Nastavím tváře nebezpečnu,
nechť padá v listí listopad.

Ať zápaly mé plíce zchvátí
třeba ať zmrznu, lidé zlatí,
i tomu bych byl věru rád.

*

Jsem mokrý jako myš Lenky,
co jsem se jí prve smál.
Sýr, klíče a dvě vstupenky,
v zmačkaném svetru - myší bál.

A jedem dolů rýnou, piště.
V kanálu myší nástupiště
a na něm šedý myšák hrál.

*

Však vám to k smíchu příjde taky
(přijďte se mrknout, potom snad)
až uvidíte tyhle vlaky,
ze sirek vozy, ve zdech zkrat

hlodá, jak zvláštní představa,
a tohle se mi nestává,
Ty - kočka si chceš na myš hrát.

*