Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBílá cesta
Autor
Jeanne
věnováno těm, co boj s drogou prohráli
Srdce omýval jí záliv ticha,
mlčenlivý písek tělo hřál,
sotva doufala, že příboj dýchá,
Odmítla už jít tou pláží dál.
Cítila se palma osamělá
nad oázou lidských emocí,
srdcí třesk snad poznat touhu měla,
vytrysknout své vášni pomoci.
Ničila ji pachuť po polibcích,
vztahů, jež uťala raději.
Vídávala v barevných svých vizích
loďku a vysněnou naději.
Rozhodla se utéct z klidné říše,
v touze poznat neředěný cit.
Věřila, že pro ni někdo píše,
verše, co jí dovolují snít.
Ztroskotala bárka z křehkých květů,
zůstal ostrov žalu k přežití,
pryč jsou chvilky míjivého letu,
kdopak mrtvý plamen rozsvítí?
Pekel pán jí poslal mapu zkázy
i se stezkou plnou závratí,
- mysl zas se žene za obrazy,
počkal, až daň svoji zaplatí.
Zase vyhoupla se bárka snová.
její přelud stál tam pod plachtou.
Bílou cestou vymodlen byl znova,
stíny neuchopíš dlaní svou.
Vábnička snů stala se jí jedem,
lístkem do propasti nebytí,
uzavřen byl zase příběh jeden
iluzí se člověk nechytí.