Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Až na dně štěrbiny

04. 11. 2002
3
0
1257
Autor
Hugo

Až na dně štěrbiny mezi prsty kde jazyk náš spočinul maluju si Tě jako si dítě maluje sluníčko…. a hřeje…v hukotu krve na pozadí noci jak voníš…všechny mé smysly strádají nejsi – li na blízku

 

víš probíral jsem to s jedním kamarádem …

nijak do podrobna …samozřejmě…

a on mě řekl že jsem na Tobě přespříliš závislý

 

taková blbost…vždyť bych našel tisíce okamžiků

v kterých mě ani nenapadne se zasnít a malovat si

………………..SLUNÍČKO

 

Tak třeba včera před nemocnicí mě jeden starší pán s chraplavým hlasem

požádal o cigaretu…zrovna jsem neměl a tak jsem mu dal bůra na kusovku…

 

…….ani mě nenapadlo ještě myslet na TEBE…

 

hmm a co víc, večer jsem si četl dvaadvacetkrát tu známou Infekci od Hraběte

to jako že ti je dvaadvacet let víš…dvaadvacetkrát jsem si tě zadřel pod kůži..

a závislost …to nééé to né…jenom mě někdy napadají divné myšlenky…

 

no tak dobrá…teda alespoň jednu jo…no tak třeba jaké by to bylo ..jaké by to asi bylo kdybych mohl

líbat okvětní lístky Tvých úst, laskat Tvé malilinkaté překrásné prsy a laškovně s trochou té ukrývané vilnosti

znovuobjevovat teplo Tvého těla…ale jak říkám ..jsou to ale PRAPODIVNÉ MYŠLENKY

 

Ani jsem Tě nezpoznal ..nebyla příležitost ani čas …cožpak to jde ..ve frontě ..u kasy  v obchodě s miliónovými zisky….prohodil jsem jenom pár trapných frází ..kterým jsi se od srdce zasmála ..to já poznám ..ani nevím jak se jmenuješ…ale snad je to takhle lepší ..nedošlo nikdy na hádky a nesváry ..nikdy jsi mě nic nevyčítala a sestra lásky ..né nikoli nenávist ale ta nevlastní ..tedy žárlivost, nikdy ani jednomu z nás nenašeptávala ty svoje zhovadilé konstrukty…

zůstala jsi pro mě věčným sněním…kráska na trhu kde poptávka je v převaze…víš…říká se ..žížnící pije i z louží…nic proti nim ale …já radši nabírám plné doušky z jezera fantasie…a tam někde si žiješ ten svůj báječný život…vzdálený nekonečnému pásu s rozličným zbožím…vzdálený nekončícímu pípání čtečky EAN kódů a vzdálený věčnému nedostatku peněz na vysněnou kabelku od Louis Vuitton…

 

 

 

 


Hugo
05. 11. 2002
Dát tip
Kategorie Pismaci detem se me velmi libi... diky

horák
04. 11. 2002
Dát tip
Kategorie Větším dětem - nebo aspoň středním.

Radost
04. 11. 2002
Dát tip
to je moc krásné... ta očividná spontaneita v kolizi s překvapivě slušně vystavěným textem:) *!

*****dost dobrý

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru