Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

NEČEKANÁ AKCE

24. 03. 2003
1
0
1818
Autor
fungus2

TATO POVÍDKA NEPŘÍMO NAVAZUJE NA POVÍDKU:SVĚDĚK NA ZABITÍ-2

Schylovalo se pozvolna k večeru. Robert Staněk za volantem automobilu pozorně hleděl před sebe na černý mercedes, který jel o auto před nimi.

„Odhaduji, že tak za půl hodiny dojede domu a nás vystřídaj.“ Řekl Richard Kolář.

„Hm, je to otrava.“ Zakonstatoval Robert Staněk, načež se jim ozvala centrála v mikrosluchátkách, které měli v uších.

„Centrála Deltě. Hlaste jakoukoliv změnu a buďte maximálně ostražití!“

„Delta centrále.Rozumíme. Jede stejnou trasou domů jako každý den. Je v autě sám a vypadá to, že ho  kromě nás nikdo nesleduje.“ Odpověděl Richard Kolář do malého mikrofónku zabudovaném v límci kabátu.

„Jakoukoliv změnu okamžitě hlaste.“

„Rozumíme.“

Uplynulo několik minut.

„Co ten Saab za námi?“ Zeptal se Richard Kolář.

„Náhodný jedoucí.“ Odvětil s klidem Robert Staněk, který neustále hleděl do zpětných zrcátek.Brzo Saab zahnul do postranní ulice.

Mercedes náhle začal odbočovat z hlavní ulice do jedné z vedlejších.

„Hele, něco se děje.“ Řekl Robert Staněk.

„Třeba se chce vyhnout zácpě.“

„To se mi nezdá.“

Netrvalo dlouho a sledované auto zaparkovalo na volném místě u chodníku.

„Delta centrále. Sledovaný zaparkoval.“ Ohlásil hned Richard Kolář.

„Mohlo by zde dojít ke schůzce. Pokud se s někým sejde, pokuste se ho vyfotit a hned nám poslat fotku.“

„Delta rozumí.“

Robert Staněk projel kolem zaparkovaného mercedesu a pokračoval dále v jízdě po ulici.

„Hrome, vystupuje!“ Řekl Richard Kolář, jenž upřeně hleděl do zpětného zrcátka.

„Nikde tu není místo. Musím zajet za roh.“

„Přibrzdi. Jdu ven.“

Zakrátko hbitě vystoupil z automobilu a došel rychle na opačný konec chodníku než se nacházel onen muž.

„Delta jedna centrále.Sledovaný vystoupil z vozu a jde po ulici.“

„Kde se přesně nacházíte?“

„Poblíž stanice metra Můstek.“

„Neztraťte ho. Mohlo by dojít k případnému předání některých dokumentů u jeho strany.“

„Ano.“

Sledovaný muž začal mířit do stanice metra. On jej z větší dálky sledoval.

„Zašel do metra. Jdu za ním.“ Řekl po delší době a za nedlouho scházel schody do metra.

Sotva je sešel spatřil muže, jak míří k veřejným záchodkům v metru.

„Jde na WC. Vypadá to, že si jde jen odskočit.“

„Běžte za ním!“

„Už jdu.“

Rychlým krokem přešel prostranství a za chvíli vstoupil na WC. Místnost s kabinkami byla prázdná. Několik kabinek mělo zavřené dveře. Prošel kolem umyvadel, přičemž se pořádně shýbl a jen v jedné zahlédl boty, které patřili sledovanému muži. Vešel do poslední kabinky. Zůstal  stát těsně u jejich dveří a mezírkou hleděl do místnosti. Za okamžik uviděl mladého muže. Z první kabinky se ozvalo dvojité hlasité kýchnutí. Mladík vstoupil hned do vedlejší.

Spláchl a vyšel ven. Došel k umyvadlům. Opět se shýbl a spatřil, jak mezi první a druhou kabinkou leží na podlaze velká a objemnější obálka. Po ní se hned natáhla ruka muže v druhé kabince.

„Myslím, že došlo k předání.“ Šeptl do minimikrofónku.

„Toho, komu to předal, zatím sledujte.“

„Ano.“

„Do místnosti náhle vstoupil muž vypadající jako bezdomovec a viditelně vrávorající začal jít k němu. Z kabinky  vyšel sledovaný muž a ani nešel k umyvadlům, aby se obloukem bezdomovci vyhnul.

„Nemáš bůra?“ Zeptal se bezdomovec Richarda Koláře a přistoupil k němu.

„Ne, nemám. Neotravuj!“

Bezdomovec se však nenechal jen tak odbýt a došel až k němu.

Mladík vyšel v zápětí z kabinky ven.

Bezdomovec se obrátil na něho, ale ten jej bez okolků od sebe rukou odrazil a on ztratil rovnováhu. Poté spadl na Richarda Koláře. Ten ho nestačil zachytit a ocitl se na podlaze. Přitom se mu odhalila ta část bundy, kde měl pouzdro s pistolí.

Mladík si toho všiml a oči obou se střetly. První šáhl po zbrani mladý muž. Richard Kolář, majíce částečně na sobě bezdomovce, tak rychlý nebyl. Třeskl výstřel. Kulka zasáhla bezdomovce do ramene. On o vteřinu později také vystřelil. Mladík ale bleskově uskočil do rámu dveří. Kulka se zaryla do otevřených dveří. Bezdomovec začal řvát a ozval se i v zápětí výkřik postarší ženy, co vybírala peníze na WC.

 

                                         KONEC PRVNÍ ČÁSTI


fungus2
01. 04. 2003
Dát tip
Je to jeden z mých pokusů o akční povídku. díky za pozitívní kritiku

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru