Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

POSLEDNÍ AKCE

07. 04. 2003
1
0
2027
Autor
fungus2

14.ŘÍJEN-1943 ČÁST PRVNÍ

Seržant Charles Eben, zadní střelec bombardéru, seděl na židli spolu s ostatními letci a sledoval, jak zpravodajský důstojník odhrnul závěs, který zakrýval mapu. Na ní se táhla dlouhá červená čára, která označovala trasu náletu.V místnosti to zahučelo.Vedla hluboko na území Německa.  Hned vzápětí bylo všem jasné, že dnešní nálet bude velmi dlouhý a nebezpečný.

  Na letištní ploše stálo velké množství zaparkovaných bombardérů B-17. Vozidla k nim začala rozvážet jejich posádky.

„Charlie, hlavně si nezapomeň padák jako minule. Všichni se museli pak modlit, když jsme se vraceli na dva motory.“ Řekl  mu s úsměvem boční střelec Ralph Taylor.

„No ty si zase dej bacha na to, aby tě nechytnul průjem, jako tenkrát nad Brémami. Málem ti museli přivízt latrínu až k ranveji.“ Rýpl si on a všichni se ve vozidle rozchechtali.

Brzo dojeli ke svému letadlu. Deset mužů již rutině vykonalo to, co předcházelo tomu než vlezli do útrob bombardéru. On se proplížil do ocasu B-17 a zaklekl za dvojici kulometů. Byl to jeho 25 operační let, po kterém jej i ostatní členy posádky čekal návrat do Států. Zbývalo jediné.Ve zdraví ho absolvovat a to se mu v tuhle chvíli zdálo jako sázka do loterie.

Jeden motor za druhým začal naskakovat. Pak čtveřice motorů se naplno rozburácela a plně naložený bombardér se počal rozjíždět. Netrvalo dlouho a vznesl se do vzduchu.

Uvědomil si, že takhle vzdalující se dráhu viděl mnohokráte, ať už šlo o cvičné či operační lety, z nichž některé nemohly být započítány, jelikož se museli předčasně vrátit z různých důvodů zpět.

Stovky B-17 a B-24 kroužily dlouho v prostoru srazu a postupně se seřazovaly do formací.

Charles Eben tohle obrovské uskupení letadel s úžasem pozoroval, poněvadž takové množství ještě neviděl.

„Tak nevím. Němčouři proti nám opravdu vyšlou všechno, co má vrtuli a křídla.“ Mínil  kapitán Kirk Gleason.

„To bych mohl zaokrouhlit počet sestřelů na pět.“ Ozval se Ralph Taylor.

K bombardérům se pak za čas připojují britské Spitfiry, které je mají doprovázet první úsek letu.

Očima neustále přehlížel přeplněnou oblohu letících letadel a připadal si jako šroubeček, který je součástí obrovského stroje.

„Proveďte zkoušku všech zbraní.“ Řekl kapitán a letadlo se otřáslo pod salvami kulometů.

„Vše oukej.“ Nahlásil Charles Eben, tak jako ostatní střelci. Přitom upřel zrak na velké množství bílých kondenzačních par, jenž za sebou zanechávala na obloze letadla.

Netrvalo dlouho a na obloze se počaly objevovat černé chomáčky. Pálilo protiletadlové dělostřelectvo a brzo byla obloha plná těchto chomáčků, které se rozplývaly, přičemž vytvářely různé tvary. Občas postřehl v blízkosti letadla explodovat takovýto obláček , v němž se objevil rudý záblesk doprovázený třeskem. S různou silou to vždy s celým letadlem cuklo.

„Němci na scéně. Na šesté a desáté hodině!“ Zvolal do interkomu  pojednou horní střelec George Stewart.

Začal rychle natáčet kulomety nahoru vpravo. Zahlédl vysoko mezi mraky míhat se stíhací letouny. Postřehl, jak se objevila dlouhá stužka černého dýmu, která se začala táhnout oblohou dolů. Nějaké letadlo bylo zasaženo. Brzo uviděl záblesk a pak padající letadlo v plamenech. Neuniklo mu, že střelci v horních bombardérech ve formacích střílí, což prozrazovaly malé plamínky. Jedna B-17 byla zasažena a začala opouštět formaci s valícím se kouřem z jednoho motoru. Pak spatřil, jak se jejich směrem spouští dvě německá letadla.

„Dva fokouši vlevo nahoře!“ Vykřikl majíce hned stočené kulomety jejich směrem. Horní střelec zahájil střelbu jako první. K oběma Fw-190 se rozlétly svítící čáry střel. Stiskl spoušť. Nepřátelské stíhačky začaly manévrovat. Na jejich křídlech se zablesklo. Střílely též. Světelné trasírky z jeho kulometů proletěly v těsné blízkosti jedné ze stíhaček.Ta ostře uhnula dolů a zmizela. Druhá jí následovala.

„Máme pár děr v levé ocasní ploše.“ Hlásil Ralph Taylor.

„To letadlo i my přežijem. Mějte se na pozoru.“ Ozval se Kirk Gleason.

Německé stíhačky zmizely tak rychle, jak se objevily. Všem bylo jasné, že tohle je teprve samý začátek.

                                         KONEC PRVNÍ ČÁSTI.


johanne
08. 06. 2004
Dát tip
mi to přece nevadí :)))

fungus2
08. 06. 2004
Dát tip
Tak to je dobře o)))

johanne
08. 06. 2004
Dát tip
no aby taky ne :D...

johanne
06. 06. 2004
Dát tip
tož není to špatný :)) samozřejmě zase ty otřepaný výrazy jako chomáčky dýmu a tak, ale jak tak nad tím přemýšlím, sama teď nevím, co napsat místo nich :D btw. prohlášení "KONEC PRVNÍ ČÁSTI" mě docela pobavilo, zcela bezdůvodně :o), asi bych to hodila do prologu (tedy, že se jedná o první část něčeho), ale když to tady vidím, navíc napsaný těma kapitálkama, vytanou mi před očima takový ty šílený americký seriály s neuvěřitelně dramatickým koncem a najednou... pokračování příště :D! ale to jen, že mě to teď napadlo :o)

fungus2
06. 06. 2004
Dát tip
Díky. Inu jsem nějak rozepsán na pokračování o)))

blaz
03. 12. 2003
Dát tip
...no zajimawy...

fungus2
03. 12. 2003
Dát tip
Už vyšlo i pokračování

Schwalbe
07. 04. 2003
Dát tip
těším se na pokračování.

fungus2
07. 04. 2003
Dát tip
Doufám, že tě nezklame.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru