ŠŤASTNÝ

Mlčím a dívám se do mraků,

myrta, co seschla mi na saku,

dávno stářím voní

a já přešťastný, že paměť sloní

nestihla i nás,

nechávám cesty své, více než, na pospas

fantazii.

Piji

krásu a krásu také snídám,

krása je vše, co před západem vídám

i v kráse, krásně unaven, vždy spím.

Vím,

že nesvéprávným se všem mohu zdát,

však motýli, když jim chtějí křídla rvát,

také věří, že je budou pouze hřát.

Znát

budoucnost svou předem,

tak nebylo by básníků, jen jeden

ustrašený dav.