Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

SCHŮZKA SE SMRTÍ-5

11. 08. 2003
2
0
1922
Autor
fungus2

SRPEN-1940

Na obloze poseté několika málo mráčky se rýsovalo množství bílých kondenzačních par všelijak zakroucených. Zároveň z oblohy byl slyšet hluk velkého množství motorů.

„Dnes přiletěli Němci ve velkém množství.“ Řekl starší muž který měl na sobě civilní šaty, na hlavě helmu a přes rameno pušku. Na krku mu visel dalekohled, kterým se občas zadíval na oblohu.

„Určitě bude skákat hodně skopčáků.“ Mínil druhý muž, který vyhlížel obdobně a též přes dalekohled se zahleděl k obloze.

„Teď to jeden bombardér dostal!“ Vykřikl vzápětí a zaměřil dalekohled na německý bombardér, z kterého šlehaly plameny.

  Podobný pohled se naskytl i Jiřímu Málkovi, který seděl v kabině Hurricana. Zasažený bombardér doslova vypadl z formace ostatních bombardérů. Vzápětí se od jeho trupu  oddělilo několik postav. Chvíli padaly jako kameny. Pak se však nad každou postavou otevřel padák.

  Neměl čas sledovat seskok posádky bombardéru, protože obloha se proměnila v bitevní arénu o stovkách letadel. Éter byl plný směsice anglických a českých výkřiků.

„Jirko, mezek za tebou!“ Ozvalo se naléhavě v jeho sluchátkách. On bleskově pohlédl do zpětného zrcátka. V něm uviděl předek Me-109. Zároveň se jeho křídla „rozsvítila“. To znamenalo palbu. Pohotově strhl letoun do strany. Bílé čáry střel prolétly kolem Hurricana. Při úhybném manévru pocítil, jak jeho letoun inkasuje zásahy.

 Zrakem hned přehlédl palubní desku. Přístroje na ní neukazovaly žádnou změnu. Srovnal letadlo a rozhlédl se obezřetně kolem sebe. Za včas spatřil další německou stíhačku. Vykopl letoun do strany nahoru. Pak postřehl, jak se po levé straně mihla německá stíhačka.

„Tebe si podám.“ Řekl si a strhl letadlo na záda. V poloze hlavou dolů se spustil za nepřátelským letadlem. Před sebou, pod sebou uviděl Me-109. Stiskl krátce spoušť. Hurricane se otřásl pod palbou kulometů. Viděl, jak trasující čáry střel míjí těsně zadní část nepřátelského stroje. Vyrovnal pohotově letoun, aby neletěl stále hlavou dolů. Německý pilot začal obratně manévrovat. Vyslal další dávku. Nepřátelský stroj se při úhybném manévru postavil na levé křídlo. Rychle napodobil jeho manévr.

 O vteřinu později vytřeštil oči. Ze předu, z boku se u pronásledovaného letounu ocitl Spitfire. Vše bylo dílem okamžiku. Obě stíhačky se srazily. Všemi směry se rozprskly kusy letadel. V další vteřině viděl, jak na přední část překrytu kabiny Hurricana dopadá konec křídla Spitfira. Namalovanou modročervenou kokardu na křídle pak spatřil přes sklo kabiny, které nárazem naprasklo.

 Učinil prudký manévr, aby se vyhnul dalším troskám. Přitom se mu naskytl pohled na utrženou přední část německého letounu. V ní se pokoušel vztyčit pilot. Otevřel překryt kabiny do strany. Odpoután od sedačky se pokusil vyskočit. Překryt kabiny jej ale náhle praštil do hlavy. Německý stíhač poté vypadl. Vzduchem tak padal předek Me-109 a o něco dále její pilot. Německý letec byl patrně omráčen, protože se mu padák neotevřel.

  Jiří odtrhl zrak od hrůzného pádu. Zapátral zrakem, co se stalo s pilotem Spitfira. Padák však nikde nezahlédl. Za to mnohem níže postřehl letět osamělý bombardér, který za sebou nechával dlouhou černou vlečku kouře.

„Říkáte si o doražení.“ Pomyslel si a sklopil let letounu. Za nedlouho dostal bomabardér do rozsvíceného zaměřovače. Střelci v něm rozhodně nespali. Brzy viděl, jak jeho směrem letí bílé čárky střel. "Postavil "Hurricana na pravé křídlo, aby poté zahájil palbu.

Nalétl na bombardér ze strany. Trasující čáry střel od střelců prolétly kolem něj. Náhle se ozval kovový zvuk. Pancéřové sklo, kde byl zaměřovač, popraskalo. Okamžitě strhl letadlo do strany a dolů. Přitom se rozletělo sklo překrytu kabiny. Naprasklé sklo nevydrželo. Ve vteřině pronikl do kabiny nápor větru. Odpoutal se od bombardéru, který se ve vzduchu spíš vlekl než letěl. Jeho případný návrat do okupované Francie byl velmi nejistý.

„Hrome. Nebejt toho pancéřovánýho skla, tak jsem v Pánu.“ Řekl si a v nízkém letu nad zemí směřoval k letišti.

  

 

 


Líbí se mi hned na začátku "množství bílých kondenzačních par všelijak zakroucených..."takto hezky popsat.Hned si vzpomenu na bílé čáry co kříží oblohu, no a jako chemik už ani nemluvě jak mě to uchvátilo. :-)

fungus2
13. 08. 2003
Dát tip
Děkuji. Snažil jsem to napsat co nejvěrohodněji.

Martinice
13. 08. 2003
Dát tip
akcni, dobry.Clovek ma pocit, ze sedi vedle na sedadle

fungus2
13. 08. 2003
Dát tip
Děkuji moc.

blondýna
11. 08. 2003
Dát tip
já teda jako povídky moc nečtu, ale u tvých mě fascinuje vždycky to, že tam máš bratru přes stovku čtenářů a ani jednu kritiku:-)

fungus2
11. 08. 2003
Dát tip
No je to poněkud netypické o))))

yoyo
03. 08. 2003
Dát tip
*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru