Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rozhovor

Výběr: kalais, Pája, hermit

06. 01. 2003

3401

Autor

egil

Přeletěli jsme nad oceánem.

Seřízení hodinek odkládáme na neurčito.

Ve slabinách mi pečlivě roste kras. Ponorné řeky

vyplavují všechny nečistoty. Ven!

Napříč záblesky vyskakují neznámé tváře.

Ještě mám strach

na stole vidím vyložené fotky...

barevnou emulzi loupeš až k papíru

popsanému mým tajným písmem

a nabízíš mi cukroví

(jak se smějí pavouci.. víš to?)

uvidět. V puse žvýkám vlastní jazyk... jak boxer...

S rozbitou tváří (tak tohle už neslepím) přemýšlím

o kyselosti svého potu..

Vše sladké je uzavřeno v krabici

jak pejsek zapomenutý pod vánočním stromkem.

A náhle je odstrojeno. Pily nejsou k uklizení

a tlačí nás do lopat.

Mám strach vidět Černou

hlínu Vidím jen písek a jíl

Kdosi vzal moje oči, obrátil je dovnitř a vysypal.

hermit

14. 01. 2003

Dát tip

perfektní...... přesně můj čaj...:-) t v

...hmm, slovní experimenty mám rád, to můžu, líbí... ..takových rozhovorů vedu v sobě nespočet, mé schizofrenní já se nedá zahanbit a nénepodobně odpovídá a pak přemýšlím jakou zásadou zničím kyselost nejen potu, ale kyselost všeobecně kolem mě. Jsem zničen v mém druhém životě a snažím se svým prvním nahnat pár bodů pro ten druhý, ale jde to ztuha, ale snažím se stejně jako ostatní by měli, stojí to za to, to mi věřte...:-))))))))))))*t*