Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hlasy prachu (2. část)

31. 01. 2003
4
0
2524
Autor
Seregil

Zbytek epizody

 

Aida se probrala. Wolfme si ošetřil ránu na hlavě a kusem látky si stáhnul hrudník.

Dvě zlomená žebra, pomyslel si a snažil se zahnat dotěrné hlasy – v duchu jim dal název Hlasy prachu, se budou hojit pěkně dlouho.

Musíme zmizet, tahala ho za nohavici Aida.

Wolfme se shýbl pro dýku, která dosud vězela v mrtvém skřetovi. Otřel ji o jeho kazajku a zasunul zpět do boty. Pak se s námahou vydal na cestu za Aidou, která se za ním neustále otáčela. Bolest pulzující v jeho hlavě mu pomáhala odrážet šepot Hlasů prachu. Pomalu se vláčel za Aidou. Neustále bojoval s Hlasy prachu a s touhou upadnout do bezvědomí. Když se doplazil k prvnímu stromu, padl k zemi a omdlel bolestí.

Tak ho i našli elfové, kteří hlídali tu část lesa. Zpočátku jim Aida nedovolila se k Wolfmemu přiblížit, ale když ji jeden z nich – zkušený hraničář – uklidnil, odtáhli Wolfmeho do hlídkové osady.

„Buď pozdraven Wolfme,“ oslovil ho elf, který se nad ním skláněl.

Wolfme přikývl.

„I tebe zdravím ze Sličných.“

„Jsi již mimo nebezpečí, rána na hlavě vypadala ošklivě, ale náš ranhojič to během těch dvou dnů, kdy jsi blouznil, dal do pořádku. Ta žebra ještě chvilku potrvají, než se zahojí. Pověz, co se ti přihodilo?“

Wolfme se zahleděl elfovi do očí.

„Kde je Aida?“

„Je v pořádku, leží v nohách tvého lůžka,“ odpověděl mu elf a posadil se vedle Wolfmeho.

Jsem tu, ozval se hlas ve Wolfmeho hlavě.

Díkybohům, vyslal k ní svou myšlenku.

Pak se dal do vyprávění. Elf mu naslouchal a čím déle Wolfme hovořil, tím více se zachmuřovala jeho tvář.

„Jsi zatím jediný, kdo odolal těm hlasům,“ řekl mu potom.

„Co se mnou teď bude?“

„Jsi volný, jen se k té pláži už nepřibližuj – říkáme jí Pláž omamných hlasů – ten prach je původcem záhadných činů. Na té pláži zmizelo už mnoho našich. Nikdo se už nevrátil.“

Wolfme pohladil vlčici spící u jeho nohou.

Tak a teď půjdu do nejbližší hospody a opiju se.

 


Dolente
30. 08. 2004
Dát tip
Ta poslední věta mě dostala :o) Taky souhlasim s Mírotvůrcem, co se týče tý věty hned ze začátku. Musela jsem ji číst asi 4x, než jsem ji pochopila... :o)))

johanne
08. 06. 2004
Dát tip
hmmmm... jak už bylo řečeno, zbytečně natáhnutý, tohle se dalo shrnout do několika vět v předchozím díle

Seregil
08. 06. 2004
Dát tip
Mno... jsem rád, že se někdo na to vůbec podíval... dík za podnět johanne... Tohle je věc v mém šupleti... napsáno naráz během několika minut...

johanne
08. 06. 2004
Dát tip
řekla bych: taky to tak trocha vypadá :o)), ale budu na tebe hodná a jenom si to myslet ;)

Seregil
08. 06. 2004
Dát tip
Však se neboj býti otevřená... já to zkousnu... :)))

Druhej díl mi přijde trochu nadbytečnej. Mohlo se to všechno shluknout do jednoho a bylo by to možná lepší. Taky mě docela zarazyla věta :"Dvě zlomená žebra, pomyslel si a snažil se zahnat dotěrné hlasy – v duchu jim dal název Hlasy prachu, se budou hojit pěkně dlouho." Stylisticky je naprosto správně (aspoň myslím) ale aby ji čtenář pochopil, musí se vrátit z konce na začátek. (Mě se taky stává, že píšu souvětí, ve kterých se nikdo nevyzná) Shrnutí: Atmosféra pěkná, ale na TIP to asi není (poté co jsem četl Scimitarovy povídky) PS:Mír s tebou .:-]

Shammann
10. 03. 2003
Dát tip
Semeno:Koukni se na mě!

JSI NAŠE MALÝ SEMÍNKO A MÁME TĚ RÁDI

Tak utři slzu a směj se dál.

Semeno
10. 03. 2003
Dát tip
Sakra, ty ale umíš potěšit, co? :o)) Hergot, seš jak venku ten voňavej vzduch ve směsi s ultrafialovym zářenim. Ačkoli, na takový hovadiny mě tak užije, .. :o)) Serga to samý, jasánoš

Semeno
08. 03. 2003
Dát tip
No to jo. Víš co sem? Nevyzrálá nevybouřená pubescentka, ..asi to tak bude..snad mi to nikdy nikdo neřekne do očí..

Semeno
20. 02. 2003
Dát tip
No, tak já asi ,já asi nevim. Občas se mi to nelíbilo, třeba opakování, nebo tajhlety věty. Ačkoli, že by se mi to nelíbilo, to říct nemůžu. Jediný, o čem to můžu říct doopravdy, je opakování týhle tematiky. Todlenc je jedno. Nemůžeš bejt další značka na jogurty, protože tohle nejsou jogurty, ..něco jako kdyby na to byl patent, ..ale aspoň v mý hlavě to tak je. Ale za tip to stojí :o))

Seregil
20. 02. 2003
Dát tip
Dík Semínko za odborný rozbor, ze všech mě potěšil nejvíc.. :-))

StvN
12. 02. 2003
Dát tip
Občas napíšeš větu, která se téměř nedá číst, jako třeba: Ta žebra ještě chvilku potrvají, než se zahojí. Jinak viz. kandelabr, to jsme věděli už minule, že je ta pláž divná.

Jeanne
11. 02. 2003
Dát tip
skončilo to prozaicky..proč se neopít..to dělá spousta uz nás i bez elfů *

Kandelabr
04. 02. 2003
Dát tip
není celý ten druhý díl tak trochu zbytečný? informativní hodnota=0 a o nějakém zážitku či emoci nemůže být řeč...

Shammann
03. 02. 2003
Dát tip

Josefk
30. 01. 2003
Dát tip
dobrý pokračování :-)

dobrej závěr :))

hurvinek
30. 01. 2003
Dát tip
ten zaver je klasa, lepsi jedna opice a par trpasliku s kladivy nez hlasy prachu

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru