Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

POSLEDNÍ AKCE-2

01. 12. 2003
2
0
1874
Autor
fungus2

ČÁST DRUHÁ.

Stovky jednomístných a dvoumístných německých letadel vzlétly postupně proti bombardovacím svazům a jeho stíhacímu doprovodu. Brzo se měla na obloze rozpoutat nelítostná vzdušná bitva, která se měla pro mnoho letců stát osudná.

  Zadní střelec Charles Eben přes sklo střelecké věže viděl do velké dálky táhnout se bílé kondenzační čáry od letících letadel. Pod nimi vyrůstal les černých chomáčů, který vznikl po rozprascích granátů palby protiletadlového dělostřelectva.

„Probůh! Na šesté, sedmé a na osmé hodině spousta Hunů!“ Vykřikl do éteru horní střelec Georgie Stewart.

„Na třetí taky!“ Ozval se druhý boční střelec John Kellet.

„Zatraceně, je jich jako much.“ Pomyslel si Charles Eben při pohledu na velké množství černých teček, které se objevily vysoko nad vrchní formací bombardérů, ve které i oni letěli. Stíhací doprovod okamžitě zareagoval. Postřehl, jak se vzduchem mihlo k zemi několik padajících přídavných nádrží, které odhodily stíhací letouny doprovodu. Pak se rozpoutal boj.

„Jeden fokouš vpravo!“ Ohlásil první boční střelec Ralph Taylor. Poté se hned ozvala kulometná salva. Charles spatřil, jak jeden letící bombardér ve formaci byl zasažen palbou nalétávající dvojice německých letounů. Protože měl stočené kulomety tím směrem,  střílel pohotově na oba Fw-190, které vzápětí unikaly ve střemhlavém letu. Zasažený bombardér začal hořet a počal padat s hořícími motory. Ještě stačil zahlédnout, jak z něho vyskakuje několik postav a brzo se objevují otevřené padáky.

 „Letěj k nám zespoda!“ Uslyšel ve sluchátkách vzrušený hlas dolního střelce Freda Davise. Přitom opět pálil jako ostatní střelci v bombardérech po dalších útočících nepřátelských stíhačkách. V jedné z nich se objevil záblesk a z ní vzápětí vyšlehly plameny, načež přešla do neřízeného pádu k zemi v záplavě plamenů.

„Jednoho jsem dostal!“ Vykřikl Fred a jeho pronikavý výkřik překryl hlasy ostatních střelců v bombardéru.

  Další bombardér opustil formaci a zanechával za sebou černé pruhy kouře. V bombardérech se stále blýskalo, jak střelci stříleli po rychle se míhajících  německých letadlech, která zanedlouho zmizela v dálce. Na obloze se opět  objevily rozprasky v černých chomáčích.

„Tak teď bude nějaký čas od pánu z Luftwaffe pokoj.“ Řekl do éteru Ralph.

„Dickova posádka to schytala. Snad všichni stačili vyskočit.“ Mínil Charles.

„Napočítal jsem sedm padáků. Většina se určitě zachránila.“ Ozval se Georgie Stewart.

„Nerozptylujte se. Němci se určitě vrátí. Doprovod s námi už dlouho nepoletí. Pak bude škoda každé salvy, která mine!“ Sdělil všem kapitán Kirk Gleason.

  Byla to pravda. Doprovodné stíhací letouny zanedlouho musely opustit bombardéry, které dále směřovaly k cíli a ten se nacházel daleko v Německu, což nevěstilo nic dobrého.

  Charles zachmuřeně hleděl, jak se doprovodné P-47 Thunderbolty začínají odpoutávat a za mávání křídel letí pryč. Bylo mu jasné, že na tohle němečtí stíhači přesně čekají. Jejich příští útok bude směřovat již jen na bombardéry. Nebylo to poprvé. Takové situace už zažil. Jenže tenhle let se všem předchozím vymykal co do počtu, tak i do délky trasy náletu.

  Na všech německých letištích byla velká aktivita. Vracející se letadla byla hned doplňována municí a palivem. Ke startu se chystala i jiná německá letadla, která předtím ještě nevzlétla. Teď se však mohutné formace B-17 a B-24 k nim přibližovaly.

  Do svého Focke-Wulfa nasedl i nadporučík Karl Bremer, který měl na svém kontě již řadu sestřelů spojeneckých letadel a dnes se mu naskýtala možnost toto skóre zvýšit.

„To si dost troufají ti Amíci  takhle daleko za bílýho dne přiletět až nad Německo.“ Řekl mu mechanik, který mu pomáhal upoutávat se k sedačce.

„Taky to pěkně schytaj!“ Mínil rozhodně a zapnul si leteckou kuklu. Hned na to zatáhl překryt kabiny, přehlédl zrakem přístroje na palubní desce a zadíval se na roztočenou vrtuli.

  Netrvalo to dlouho a popojížděl jako ostatní letouny po letištní ploše ke vzletové dráze. Z ní pak vzlétl do vzduchu. Zformovaná letadla stoupala do výše, kde se přidala k dalším formacím. Schylovalo se neodvratně k dalšímu vzdušnému střetnutí.

                                    KONEC DRUHÉ ČÁSTI.

 


fungus2
04. 12. 2003
Dát tip
Jo. Kouřit se také bude dost z letadel o)))

blaz
03. 12. 2003
Dát tip
...teshim se na dalshi cast...

Plopez
03. 12. 2003
Dát tip
pěkný

fungus2
03. 12. 2003
Dát tip
Díky. Půjde opravdu do tuhého

fungus2
03. 12. 2003
Dát tip
Také děkuji.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru