Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Výlet na jízdním kole

04. 03. 2003
10
0
2246
Autor
gd

Věnováno všem příznivcům cyklistiky.

Vypadalo to na pěkný výlet. Zajet na chatu pár kilometrů od města, odečíst tam stav elektroměru, aby M. nemusela jezdit přes celou republiku, a pak zase příjemnou projížďkou zpátky. Za dobrý skutek získám políčko do modrého života, počasí slunečné a na kole už jsem neseděl už pěkně dlouho.

   Ani jsem nepočkal na oběd, chtěl jsem se vrátit do tmy, a tak jsem raději rovnou naskočil na bicykl, na kterém otec jezdí do garáže. Je to docela těžké, bytelné kolo, které směle zvládá nástrahy nevyzpytatelného terénu, ale člověk musí trochu zabrat, aby ho vybičoval k sympatičtější rychlosti.

   A napůl prázdné pneumatiky také udělají svoje, uvědomil jsem si, ještě než jsem z hlavní silnice odbočil na malou okresku, po které jsem se chtěl k chatě dostat. Nejelo se zrovna nejlépe a žaludek nepříjemně připomínal, že vyrazit bez kalorií byla chyba. Nezbylo než doufat, že někde narazím na v sobotu odpoledne ještě otevřený krámek.

   Polabské vesnice neoplývají obchody s podobnou otevírací dobou, ale stejně jsem nechal doma peněženku i s doklady a samozřejmě s veškerou finanční hotovostí. Upnul jsem se tedy k cíli své cesty, snad tam najdu nějaké staré sušenky, které by se daly zbaštit.

   Nejdříve jsem se ovšem musel k chalupě dostat, kilometry ubíhaly jen velice pomalu, z kopce jel otcův kombajn líně, po rovině vůbec a sebemenší kopeček vyžadoval sesednutí. Menší zajížďka zahrnující cestu po zablácené cestě, zapadnutí do vlhkého bláta a pár zvučných nadávek také nepřidala.

   Nakonec pomohla stařenka, pro kterou byla jednoduchá otázka vítanou příležitostí k převyprávění posledních let osamělého života, podstatné části obecní kroniky a několika místopisných perliček. Poděkoval jsem a za necelou půlhodinkou jsem se indiánskou cyklistikou (chvilku na kole, chvíli pěšky) dostal k chalupě.

   Ukázali mi ji sousedé, kteří mě následovali až ke dveřím a zvědavě pozorovali, jak opisuji čísla z elektroměru. Chtěli si povídat o neradostné budoucnosti polorozpadlého stavení, a tak jsem do sebe nenacpal ani věkovitý špendlíkový kompot, který v chalupě zůstal ještě po předchozí majitelce, nyní už na onom světě.

   Možná je to lépe, možná bych se po jeho konzumaci rovněž odebral na malebný vesnický hřbitůvek, nicméně jsem musel odjet hladový a bez odpočinku. Až za vesnicí, když jsem měl jistotu, že jsem setřásl pekelně družné sousedy, jsem si na chvilku vlezl do příkopu a navzdory stále mrazivějšímu počasí dvacet minut odpočíval.

   Samozřejmě se v ten okamžik na jinak liduprázdné silnici vyrojila spousta aut, ale ignoroval jsem je. Potřeboval jsem pauzu, měl jsem před sebou celou cestu zpátky a noc už se pomalu blížila. Navíc jsem už věděl, že mé rodné město a chalupu nedělí pár ale rovná dvacítka kilometrů, takže jsem se měl na co těšit.

   Přes rok minimum pohybu, pěkně se mi to vracelo i s úroky, protože už po třetině zpáteční cesty jsem přemýšlel o vhození kola do příkopu. Ale bicykl patřil otci, a tak jsem s častými přestávkami dojel až k menšímu městu, kterého bylo při cestě. Rozhodl jsem se jít do obchodního domu a ukrást cokoliv k snědku.

   Bída z lidí lotry činí, a tak jsem naprosto lhostejně došel do oddělení potravin a štípl jedinou potravinu, o které jsem si byl jistý, že na ní není čárový kód. S půlkou obyčejného chleba jsem se posadil na zábradlí u okraje silnice, žvýkal gumovou střídu a přemýšlel o galejích, stříbrných svícnech a podobných nesmyslech.

   Jídlo pomohlo, mohl jsem tedy vyrazit na posledních deset kilometrů. Šlapal jsem do pedálů už v naprosté tmě a kolem jezdilo docela dost aut, čas od času jsem raději sjel ze silnice, když na mě coby neosvětleného piráta zabučel okolo projíždějící kamión. Ale jelo se lépe, věděl jsem, že se blížím domů.

   Nakonec jsem dorazil, s úlevou hodil zablácené kolo do sklepa a jako důchodce vyšplhal do čtvrtého patra. Měl bych se sebou něco dělat, přece nemůžu být takhle oddělaný po odpolední projížďce na kole, ale mnohem důležitější bylo, že jsem mohl modrou pastelkou vybarvit políčko označující dobrý skutek ten den provedený.

   Dobrý skutek, který lze vyjádřit jediným číslem – 2613,7 kWh.


gd
21. 03. 2003
Dát tip
je vidět, že jsi nebyla u nás na palmovce. sterilní to tam rozhodně není. spíš naopak.

Potom nechápu tvé výhrady k chaloupce. Jednak tam už 2x byla moje máti a ta je pořádkumilovná, takže určitě uklidila, a pak... když ten barák vydržel stát 300 let, tak ještě nějakej rok vydrží. :o))) Staticky je v pořádku, akorát je třeba vyměnit jeden trám na střeše, protože je prasklej. Ale zatím drží. :o)))

gd
21. 03. 2003
Dát tip
ok - trám lze vyměnit, ale nejdřív bych vyměnil všechno ostatní.

Yfča
21. 03. 2003
Dát tip
:o)*

gd, nemáš pochopení pro rustikální romantiku... s tím se holt nedá nic dělat. :o)))

Humble
21. 03. 2003
Dát tip
Jo, já taky vytahuju kolo maximálně jednou ročně. Je to skvělý dopravní prostředek, akorát je tam trochu blbě vyřešený pohon :o)

gd
20. 03. 2003
Dát tip
chaloupka na muří noze? a v ní stará čarodějnice? to by sedělo...

:o) Jsi jako ten Standa, kouzlo starých časů vám nic neříká, jste schopný se nadchnout leda pro sterilní panelák. Na Černej most s váma!

Náhodou, gd, v tom domečku ještě před třemi léty bydlela stařenka - pravda, jen přes léto, ale stejně! - a ani v něm neumřela, umřela jinde. Jsi vůči chaloupce nespravedlivý! :o)

Polorozpadlé stavení? Rozpadá se jenom chlívek... nebo už mi někdo krade cihly i z ostatku? :o) *

gd
09. 03. 2003
Dát tip
nechci se tě dotknout monty, ale bál bych se v tom stavení přespat, aby mi to nespadlo na hlavu... jediná možná opravy je buldozerem. :)

Wopi
09. 03. 2003
Dát tip
možná jste nezavařili jen špendlíky, ale i hřebíky, který držely chalupu pohromadě

pampelin
09. 03. 2003
Dát tip
Fikot

Josefk
07. 03. 2003
Dát tip
políčko skoro zadarmo :-)))

nin
04. 03. 2003
Dát tip
gd: JÁ TĚ VAROVALA, TAM SE LIDÍ ZEPTÁŠ NA CESTU A VLEZOU TI DOVNITŘ DO BARÁKU - nám tam starosta vypil půlku našeho rumu. za to jídlo sorry, my tam taky snědli dva kompoty :-) heléééé, našel tam někdo vůbec po nás ten umě vyvedenej oltářík na stolku s básní (majkl: máš tu pěknej lustřík, až jsem z toho ustřík)??? he he he he, já tě varovala

brachio
04. 03. 2003
Dát tip
seš dobrota sama....*

Radost
03. 03. 2003
Dát tip
:-)))))))))) (a jak si do modrého života zapíšeš ten ukradený chleba?) *

jehostara
03. 03. 2003
Dát tip
:))))))))))))))))))) **************** posílám peníze na nákup potravin $$$

jehostara
03. 03. 2003
Dát tip
SV : dlužný?! z toho se nevykroutíš, málem jste mi zabili muže!!!

jehostara
03. 03. 2003
Dát tip
SV : ale takhle nebezpečnej výlet, to je něco jinýho. člověk aby si furt dělal ňáký starosti!!

Wopi
03. 03. 2003
Dát tip
špendlíkový kompot?? a to zavařujete špendlíky s těma barevnejma hlavičkama nebo jenom celokovový?? a pokud s barevnejma - třídíte je do sklenic podle barev nebo děláte míchané kompoty??

To je smutný. Nabízím několik variant řešení: 1) Nikdy nepomáhat tajemným eM. (Nevyplácí se to.) 2) Pořídit si lepší kolo. (Jakýmkoliv způsobem.) 3) Začít pracovat na své kondičce. (jakkoliv) 4) Udělat si řidičák, pořídit si auto. (Nebo alespoň milenku, která obojí vlastní. Když tajemný eM. bydlí tak daleko, že?) 5) Jet stopem. 6) Jít pěšky. (PROČ??) 7) Poprosit domorodou stařenku, aby si tě nás vzala na záda. 8) Ukrást jí motorový invalidní vozík. (Pokud ho nemá, je to blbý a hůl nám tolik nepomůže.) 9) Číslo si vymyslet. (Tajemný eM jistě to jistě nepozná.) 10) Cestou tam se příjemně (a zdravě) projet na otcově bicyklu, ovšem na zpáteční cestu se pojistit lepším (a pohodlnějším plánem.) (Jedná-li se o chatovou oblast a víme-li, že je hezké počasí, dá se předpokládat, že tam budou chataři. KAŽDÝ chatař vlastní automobil. ŽÁDNÝ chatař není kulturista, profesionální bodyguard natož karate-kid. (ani jeho žena). Chataře můžeme zabít, ukrást mu automobil (popřípadě znásilnit ženu nebo dceru) a ještě se příjemně projet v moderním autě s klimatizací. (ŽÁDNÝ chatař nikdy nezapomene na střešní upínáky na kola - takže otcovo kolo bezpečně dovezeme zpět.) Tak proč kurva nespojit příjemné se šlechetným a nepomoci tajemnému eM.? :-)

gd
03. 03. 2003
Dát tip
vysvětlivečka pro wopiho: špendlíky se v polabí rozumí malé kulaté plody zvící velikosti třešně, avšak žluté. v ideální kondici jsou šťavnaté a jemně kyselé. velice osvěžující.

Wopi
03. 03. 2003
Dát tip
teď jsi mě zklamal - já už měl připravenejch 9 zavíracích a nálev...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru