Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+9 neviditelných
Tajná povídka
datum / id28.03.2003 / 78978Vytisknout |
autorKodynie
kategoriePovídky
sbírkaDračí povídky,
zobrazeno1946x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůHledači literárních pokladů,
Prolog
Co je nebo kdo je to můj Drak se můžete seznámit v prologu mé první Dračí povídky Jak jsem nemluvila.
Tajná povídka

Tajná povídka<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

 

Tiše sama ležím v pokoji, zatímco On spokojeně odešel po dobrém výkonu do koupelny se opláchnout, protože to tak vždy dělá po našich kočičích hrátkách. Ležím a přemýšlím, jak je důvěřivý a trochu naivní, když mne tu nechává zcela samotnou bez dozoru s jeho semenem, které bez užitku částečně vyteklo na prostěradlo a zbytek jen tak stéká po mém stehně.

Můj Drak mi odpověděl: "Co tvé čisté svědomí? Nechceš se teď nezodpovědně chovat, že ne? On si nepřeje, aby z jeho genetického základu něco vzniklo, jinak by ho neodložil na prostěradlo, ale tam kam patří. Žena by tedy měla plně respektovat mužovo přání."

Najednou se vzbudil můj Hazardní hráč a začal mi našeptávat: "Pojď, zahrajem si se spermatem naší oblíbenou Ruletu života a smrti. Spermie neslyšně volají. Nechtějí zemřít na prostěradle, ale chtějí si ještě zazávodit ve svém přirozeném prostředí. Nenarodily se přece, aby se s nimi zbůhdarma plýtvalo nebo aby se jim kazila legrace před jejich i tak neodvratnou smrtí." Hráč mne mámivě přemlouval a spermií mi taky bylo hrozně líto, že by jim nemělo být splněno jejich poslední přání odsouzenců na smrt. I dnes stačilo pár zkušených pohybů prsty, semeno bylo přihrnuto na mou zahrádku a závod mohl začít.

Už dávno se neúčastním s Hráčem samotné Velké hry, ale Poprvé to bylo velmi zajímavé. Bylo vzrušující sledovat, jak se spermie s bojovým pokřikem vrhají na dlouhou cestu za lákajícím a jediným cílem. Strkají se mezi sebou. Bezohledně šlapou po slabších. Zanechávají za sebou ty, kterým došel dech už na samotném startu a cestou ztrácejí další své družky, které nikdy neuvidí cíl ani z dálky. Spousta jich zabloudila na rozcestí a špatně odbočila, tím pádem byly vyřazeny z boje svou neznalostí terénu. Je sice pravda, že pro všechny je toto místo neznámé, přesto ty nejzdatnější instinktivně směřují ke správnému cíli.

Milióny umírají vyčerpáním, zatímco pár nejvýkonnějších dál závodí a cíl by tu už přece někde měl být. Nečeká tu na ně zralé vajíčko a tak ani dnešní závod neměl vítěze. Kulička rulety se opět nekompromisně zastavila na políčku Smrt. Ani dnes nebyl zplozen nový Život. Drak si oddechl a jen lehce zamračeně zahrozil prstem Hráči, který už blaženě usínal s pocitem, jak si zase jednou pořádně užil.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

19.12.2005 00:00:00Kodynie
Neboj i Tvůj čas příjde, chce to jen hodně trpělivosti a malý plamýnek nadeje. :-)
01.12.2005 00:00:00Vihar
chjo, proč já to musím zažívat přesně naopak... to je ukrutně nespravedlivé...
T
19.09.2005 00:00:00Havranka5
To je odvaha... dračice...
*


21.10.2004 00:00:00johanne
tahle mi připadá trochu slabší
16.05.2003 00:00:00Aki
hezký, Koudelka, hezký :o)*
10.05.2003 00:00:00Drago
tak to jo... :o)
09.05.2003 00:00:00Drago
hmmmmm, odvážné... nemělo by to být spíše u potrhlice? :o)
3/5
09.05.2003 00:00:00Kodynie
Hodilo by se to sice více k Potrhlici, ale je to Dračí povídka a tak musí být tady.
09.05.2003 00:00:00Drago
tak to potom jo...ale aby potrhlice nežárlila nebo nehudrovala že jí Kodynie leze do revíru... :o)
09.05.2003 00:00:00Kodynie
Potrhlice se ráda podělí o slávu s Kodynií.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.