Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCár tmy
05. 05. 2003
38
0
3346
Autor
Krel
Sypal jí písek
bledý jak její pleť
na hroty věží pohledem zastřeným.
Dýchal tu hebkou vůni
hluboko pod zemí
hřebenem rozčesal pavučiny.
Jak kýl černé lodi
z korálů vyrvané
do pláště halil ji.
Snad šerpou hlohu
snad pleskotem křídel
uzamkl věčně mokrou zem.
Až do nocí
v nichž netopýři vzlétli
nad mohyly snů
a z nebe plály oči
aniž by mrkly.
a tohle je pro změnu taky zvláštní :-) ale velmi zajímavě a mě se to líbí... ačkoliv mě to nikam nesměruje a nevede k žádnému cíli, stejně se mi to líbí... mohu si vymýšlet a houpat se a tak :-)
just like a magic.... jen dovolim si podotknout,ze slovo "mrkly" mi neladi s jemnosti ostatnich slov
Majka_z_Gurunu
15. 06. 2003cekanka_ucekana
15. 06. 2003Miroslawek
19. 05. 2003
Procházet se s tebou setmělou přírodou musí být zážitkem nad zážitky... protože ti ji ne jen prožíváš, ty jí jseš. A to je podle mě dar,který nemá kdekdo. A je skvělé že ho dvášá prostřednictvím takových dílek nám všem. díky ti za to. Tip.
Navždy_Tvůj
30. 04. 2003
To je čirá poezie! Nádherné, čisté, průzračné, bere dech.
**********!!!!!!!!!
Tys urcite jeden z nich... jinak bys nenapsal neco tak uzasneho... jakoby ti sama vedla ruku... a ja ted tu svou necham tim pocitem... !************