Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSchůzka
03. 06. 2003
18
0
3130
Autor
Carodej
Včera
Zaštířilo se
a hustým závojem Tvých vlasů
pronikl jsem ke mřížoví Tvých řas
Ach - ty oči!
Praha je město cizinců a my sami
podél Vltavy jinýma očima dívali se
(chvíli Temže a chvíli Seina)
Kam míříš, vodo?
Ponurá vzpomínka potopené Kampy
rozjasněná štíhlou bělostí
Tvého krku
A kolem lodě a lodě a lodě...
Pod Petřínem smyčka z provazů
A druhá, upletená Tvou vůní
jak hladí krk odsouzence!
Máš štíhlé prsty
Jak zlodějka
Jak klavíristka
Kéž by!
(mne pohladily...)
Ellyane - máš pravdu, již několikrát, je to pro mne hodně silný obraz, pokud má dívka krásné oči a řasy... jsou to mříže, které se dokáží otevřít a vpustit tě dovnitř...
Inblue - díky, že mne čteš:)
Motiv mřížoví řas už jsi někde použil.
Poslední řádek bych škrtla, význam se nabízí sám i bez něj....
Moc líbí.
ale to je fakt vyborny - Gratuluji k POEZII, tesat ji mozna jeste ne, ale tisknout urcite!!! jeden * Aby jich bylo vic!
Navždy_Tvůj
04. 06. 2003
Papulipida
04. 06. 2003pecado_mortal
03. 06. 2003
Blues, šlo o to, že jsme se na Vltavu dívali očima cizinců a tím se defacto dostávali do rolí nás, prohlížejících si v Paříži Seinu nebo v Londýně Temži - tolik ve zkratce.....