Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Život ve velikým domě

04. 06. 2003
25
0
4795

Bydlela jsem tam, co se pamatuju. Ale je pravda, že si nepamatuju úplný začátky mýho života. A pak sem tam něco matně. Pamatuju si, že Věra, což byla moje teta, mladší sestra mojí mámy, chodila s nějakým Vítkem a to byla asi moje první láska. To mi byly tak čtyři roky. Nesnesla jsem Věřu v jeho přítomnosti a dělala jsem žárlivý scény. Jednou jsem ji shodila z gauče, protože mi vedle něj ležela. Všichni z toho měli legraci, ale já to myslela vážně. Pak si pamatuju, že k nám Vítek přestal chodit a začal k nám jezdit Viktor. Zatimco Vítek byl mladej a krásnej, Viktor byl starej a vošklivej a já jsem ho neměla ráda. Nakonec jsem se s nim smířila, už ani nevim, jak a proč. Věra se proplejtá mým dětským životem, jako víla z pohádky. Připadala mi moc krásná a hodná. Byla se mnou. Když přijela na prázdniny sousedovic Radka a hráli jsme si na princezny, půjčovala mi Věra šaty z tanečních. Jedny byly bílý a pošitý stříbrnejma korálkama, druhý byly růžový a vyšívaný. A měly nadejchaný sukně, pořádný krinolíny a já je měla až na zem. Naše Věra byla hodně hubená a já jsem zase byla tlustá a tak mi i byly. Akorát ve výstřihu mi něco chybělo. Dávala jsem si tam Věry kosmetickou taštičku, měla přesně ten tvar. Nevadilo mi, že mi z výstřihu koukalo zapínání. A jako princezny jsme s Radkou trávily prázdniny na zahradě. Dům měl podloubí a byl částečně obrostlej psím vínem, na zahradě byl altánek a spousta krásných kytek a stará kamenná kašna. Prostě jako na zámku. Taky byly na zahradě dvě magnólie a jedna z nich měla vodorovnou větev a na tý větvi jsem často visela. A když magnólie odkvetly, tak jsem jejich zelenýma šištičkama pomalovala celej barák, kam jsem dosáhla a kde nebylo víno. Pan domácí potom vždycky křičel a musela jsem to mejt. Přišlo mi to, jako veliká křivda, protože malby stejně mizely s prvním deštěm.

„Nehádej se s babičkou, je stará a nemocná.“ Řikával mi dědeček. Babička měla cukrovku a byla hysterická. Objektivně musim konstatovat, že tu hysterii po ní zdědila moje matka a já zase po mojí matce. Takže v mých vzpomínkách je babička věčně křičící, plačící a omdlívající žena. Křičela na mě, že ji připravim o život a křičela na dědečka, že ji připraví o život, potom taky, že budeme mít na její smrti lví podíl a nakonec, že zatloukáme hřebíky do její rakve. Ani se nedivim, že byla otrávená, celej život jen vařila. V podstatě jsem ji nikdy neviděla dělat nic jinýho. Denně teplý obědy i večeře. Snídaně, svačiny. Naším domem proudily neustále návštěvy. Tudíž se muselo pect. Babička nedělala nikdy nic z pytlíku. Ani pudink ne. Byla to vynikající kuchařka, to je pravda. Vždycky jsem jí chtěla pomáhat a pamatuju se na to, jak jsem byla pyšná, když babička řekla, že ani neví, jak by to beze mě zvládla, jak moc jsem jí pomohla. Taky si pamatuju, že když mi bylo deset, tak jsem už mohla mejt schody, nosit uhlí a číst si do půl desátý. Už jsem byla velká.

Všecko, co nebylo vaření dělal dědeček. Pral. Ve veliký, vířivý pračce. Nakupoval. Tuny jídla pro tisíce lidí. Topil, luxoval, utíral prach. S něčim jsem mu směla pomáhat. Třeba s prachem. Utřít prach v tom velikým bytě byla dřina. Dědeček byl ten nejhodnější člověk pod sluncem. Nejhodnější a nejchytřejší. Za celej život jsem od něj dostala jeden záhlavec. A to bylo ještě z legrace. Jednou jsem dostala čtyřku z diktátu. Bylo to v šestý třídě a byla to pohroma. Seděla jsem na schodech a brečela. Přišel dědeček, šel z práce a sedl si vedle mě. A na nic se neptal. Chvilku jsme mlčeli a pak jsem mu to vyklopila. „Ale nebudeme to řikat babičce, že ne!“ prosila jsem „Musíme jí to říct, to nejde, zapírat to, víš, ale neboj se, však se to naučíš a příště to opravíš.“ A jak mě odnaučil krást! Babička měla v kredenci hrneček, do kterýho dávala drobný. A já jí na ně chodila. Tu jsme si koupily s kamarádkou zmrzlinu, tu sušenky. Jednou jsme si koupily každá povidlovej šáteček za 45 halířů. A když jsme platily u pokladny, dědeček nás viděl. Mlčel. A ráno, když jsem šla do školy, mi dal korunu a řekl: „Když bez toho nemůžeš bejt, tak ať nemusíš krást.“ Ten stud, kterej jsem cejtila si pamatuju dodnes. Pak jsem ještě jednou ukradla v samoobsluze nanuka a hned za rohem jsem ho vyhodila do koše. Myslim, že všecko, co je ve mně dobrýho mám od dědečka.


to je hezký, žes to doopravdy čet :-)))

gASK
09. 12. 2003
Dát tip
:)))

gASK
08. 12. 2003
Dát tip
Smršť vzpomínek, málem mě to smetlo do toho domu:))) ***

Dvůr Králové nad Labem, Komenského 31 :-) ale už to tam tak hezký neni, bydlej tam divný lidi a maj na tý krásný zahradě náklaďáky

gASK
08. 12. 2003
Dát tip
Třeba to je nějaký hodně avantgardní umělecký dílo:)))

pokáceli mi moji magnólii, která měla vodorovně jednu větev a já na ní celý dětství visela, šmejdi

gASK
08. 12. 2003
Dát tip
Šmejdi...:))) Tak to jo, to bych je taky neměl rád....:)

vidíš eště ta magnólie měla po odkvětu takový tvrdý zelený šištičky a těma se krásně čmáralo po baráku :-)))))

gASK
08. 12. 2003
Dát tip
Tos tam psala:))) Vidím....

Pivicko
05. 07. 2003
Dát tip
Hezkéééé:-)))

blekota
13. 06. 2003
Dát tip
To je krása:o). Dneska budu mít asi hezký sny:o). ****

To mě těší, děkuju :-)

Do zlatata??? :-)))

j_i_r_i_k
10. 06. 2003
Dát tip
Na totata...

j_i_r_i_k
09. 06. 2003
Dát tip
Hmmm, tak to nevim, to ten dům zas tak velkej nebyl, když se mi schoval v paměti :)))...

jednou si jistě vzpomeneš, že byl :-)

j_i_r_i_k
09. 06. 2003
Dát tip
Ahááá, jo takhle ty Tvoje krásné vzpomínky vznikají? :)))...

Moje vzpomínky maj reálnej základ :-) bylo to krásný. Jenže když je člověk mladej, nepotřebuje je :-)

j_i_r_i_k
09. 06. 2003
Dát tip
Jo, tak tohle prosím zarámovat...

Jiřík: Určitě takový máš

j_i_r_i_k
07. 06. 2003
Dát tip
Já chci taky takový vzpomínky...

simirka
06. 06. 2003
Dát tip
Super memoáry!!!!!!! :)

StvN
06. 06. 2003
Dát tip
Nudilo mě to do tý doby, než přišel dědeček a sednul si k tobě na schody. Závěr výbornej.

Puding, kterej neni z pyrtlíku se, milé, zvídavé dámy, dělá ze škrobu. Podívejte se někdy na složení a zjistíte, že to je škrob a aromata :-) A vězte, že na tohle období mám opravdu převážně krásný vzpomínky :-) a dík :-)

Aha, a já myslela, že škrob je akorát na prádlo. Babička škrobila prádlo, brrr! Člověk se furt učí! :o)))

Jo, to muj dědeček taky škrobil prádlo :-))))) asi co zbylo z prádla, vrazilo se do pudinku :-)))

guy
05. 06. 2003
Dát tip
jo - z toho byl pak ten pudink s mejdlovou příchutí, jak dělala maminka Monty ***

No, vidíte :-)))

RadeX
05. 06. 2003
Dát tip
Ještě že si člověk z dětství pamatuje hlavně to hezké!!! A pudink se u nás dělával sice z pytlíku, ale byli v něm zalitý piškoty a vařila ho mamka. Ale raději jsme mlsali čerstvý jahody ze zahrady, v misce, posypaný moučkovým cukrem, mňam (zrovna včera jsem je tak mlsal zase a chutnají pořád stejně skvěle i po letech ;-)). A tak dál... a vůbec... a tip! :-)

nin
05. 06. 2003
Dát tip
Monty, hádej, proč nežeru jogurty Danone? Protože je to samej škrob a škrob jest hrob! Jinak doporučuju všem koupit si časopis Týden na tenhle tejden a přečíst si hlavní článek o tom, z čeho se vyráběj buřty, jak se barví potraviny (cituju: Kdyby se rodiče dozvěděli, že syntetické barvivo bylo získáno z přečištěného ropného produktu, možná by byli opatrnější. !!!!!!!!!!!!!) Žereme ROPU!

Radek: Jo a když se zalejou jogurtem..... :-) smetanou zalitý jsou teda lepší, ale to se nesmí :-))))) nin: škrob neni taková hrůza, kdyby v těch jogurtech nebyl, nedaly by se žrát, furt lepší, než ty tuky :-) ale jinak je to pravda.

Wopi
05. 06. 2003
Dát tip
ropa je zdravá a výživná, tak co

A ropáci jsou roztomilí :-)

Wopi
05. 06. 2003
Dát tip
Kdo jinému jámu kopá, pozná, kterak chutná ropa.

Fakt? Jakože nakopne ropovod?

nin, já taky nežeru jogurty Danone. A buřty taky nežeru. Jenže ony jsou ty zasraný éčka stejně ve všem. :o) To si nevybereš...

Holky, to se musíte vzdát civilizace, odejít do lesů, chovat kravky, králíčky a slípky, pěstovat brambory a kedlubny a pak můžete mít skoro jistotu, že to máte bez éček :-))))) a budete kupovat jen zubní pastu :-)

Ale prd, zubní pastu taky ne, jsem četla o jedný přírodní rodině, co žije tímto způsobem, že si čistěj zuby prosátým popelem jako ve středověku...

Tak vidíš, absolutní soběstačnost je skvělá věc :-)

nin
05. 06. 2003
Dát tip
barobrk: já nijak nehltám články vo zdravý výživě, ale když jsem si přečetla ten článek, asi dva dny jsem z toho byla dost hotová, až pak mi došlo, že je to těmahle informacema - furt jsem měla cuky odejít z práce a vůbec bejt asociál - a pak jsem si uvědomila, že mám v hlavě Tak já tady dřu, abych měla na žrádlo - a voni nás krměj ropou! :)))) monty: nejenom éčka mimochodem, kámoš, co bydlí u Neratovic, docela žasnul, jak tu kontaminovanou půdu oseli zeleninou - a kdopak to asi sní? :)

taky řikám SKORO jistotu :-)))))

No jo, no, holt se musíme smíř¨it s tím, že nás všechny živí Spolana...:o)))

upozorňuju, že jsem uveřejnila Pohádku o velikém samovaru, zvlášť pro některé z vás, fakt stojí za to si to přečíst!!!!! :-)

Wopi
05. 06. 2003
Dát tip
No jo, Monty, to máš recht, že éčka jsou všude. Tuhle jsem jel po E38 a pak jsem zase odbočil na E55. Jsou všude, mrchy, fakt že jo.

nin
05. 06. 2003
Dát tip
jasně Wopi, a tos to měl vidět tuhle na party :))

Wopi
05. 06. 2003
Dát tip
já na párty nechodim - oni mě tam obvykle nechtějí, že prej jim muj ksicht kazí náladu...

Wopi
05. 06. 2003
Dát tip
ale chodim si číst na vývěsku PARTE, to je vodvaz!

Wopi: Ježiši, neztrácej tu čas a koukni se na Samovar!

Wopi
05. 06. 2003
Dát tip
štó takóje "samovar"??

To je takový to, co samo vaří!

Rowenna
05. 06. 2003
Dát tip
Wopi, tak to máme stejný koníček, s tou vývěskou, kde visí parte. :-))

že se teda nehambíte!!!!!

opice
04. 06. 2003
Dát tip
******

Aki
04. 06. 2003
Dát tip
hezký vzpomínky :o)*

(ne)bojte, bude pokračování :-))))) CHAAAAAAAAAAAA :-)))

opice
04. 06. 2003
Dát tip
prima:)

Rowenna
04. 06. 2003
Dát tip
:-)))

Dejf
04. 06. 2003
Dát tip
Trochu mi to přípomíná Hrabala, ale to by to celý muselo být v jedné větě. Hezký průjem vzpomínek ... TIP

Dejf: Děkuju, pan Hrabal je muj nej! :-) Teď jsem si koupila novou knihovnu a tak snášim knihy z celýho bytu a zjišťuju, kde všude byl chudák rozstrkanej :-) teď bude mít čestnou poličku :-) u země :-))) protože vzdělanec se rád ohne :-)))))

Kandelabr
04. 06. 2003
Dát tip
hm...je to příjemné. hezky se to čte, jsi dobrá, to jo, akorát ta povídka onehdá, o tom domu, se mi zdála lepší. Tohle jsou jen vzpomínky, sice pěkné, s hezoučkýma detailama, ale chybí mi kontakt s přítomností, který v té minulé povídce byl a dodával tomu větší hloubku. (tohle, to, tomu, kruci kam se mi podělo to...slovní zásoba? :)

No nene, tady je taky přece, co poslední věta? Jakej tam byl jinej kontakt s přítomností? Asi se musim kouknout :-)

Kandelabr
04. 06. 2003
Dát tip
okecávej si to jak chceš :) prostě to předtím mi sedlo víc.

:-))))) no jo, tam byl celej odstavec :-))) okecávej si to, jak chceš, prostě ti tamto sedlo víc :-))))) tak se nevymlouvej na nějaký doteky :-))))) ty doteky tady mám ráda, dotek přítomnosti, dotek zenu a nakonec se mě nedotýká nikdo :-)))))

fungus2
04. 06. 2003
Dát tip
Hm. Fajnové čtení. TIP

nin
04. 06. 2003
Dát tip
jo, to se mi líbí, jaktože jsem přehlídla ty předchozí? ha? jdu na ně *

předchozí je jen jeden! :-)))))

nin
04. 06. 2003
Dát tip
já myslela kousky ze sbírky, tos sem asi plácla, když jsem se nekoukala :)

Evička
04. 06. 2003
Dát tip
Že ty mě vždycky dojmeš!! Tohle citlivý téma babiček a dědečků! Moje babičky a jeden děda byli taky báječný. Babička Zdeňka božsky vařila a děda byl ten neskvělejší chlap, asi jsem ho milovala nejvíc ze všech chlapů ve svým životě! - Chlapi! Mějte vnučky!!! Jistá láska!! - a tobě opětovné díky!* :-)

No dyk! O velikým domě je předchozí jen jeden :-))))) a pak tenhle :-) tudíž dva :-)))))

Babička, co skvěle vařila se jmenovala taky Zdeňka a dědeček František :-)

Drrak
04. 06. 2003
Dát tip
fakt pěkný :))

Evička
04. 06. 2003
Dát tip
Můj děda - Jenda, babička mu říkala jedině: "Jendo!" :-)))

Jak se dělá pudink, kterej neni z pytlíku? To vůbec netuším! Asi proto, že pudink moc nemusím... u nás (ve městě mého dětství) dělali hrozně dobrej pudink v mlíčným báru, šlehanej, s čokoládovou polevou a třešní. A taky dobrej jahodovej koktejl. Doma jsem ale pudink nejedla, asi ho máti neuměla udělat nebo co, měl ostrý hrany a chutnal jako mejdlo... Moje babička se jmenuje Anežka a taky hrozně dobře vaří, jenže skoro vůbec nesolí, protože má cukrovku... dokud jí neměla, tak vařila víc s "chutěma" a teď vaří víc dietně, ale mě to vůbec nedošlo, já jak jsem na to zvyklá, tak ten rozdíl ani nevnímám, ale když u nás byl prvně Standa, tak mu babiččina neslaná omáčka nechutnala... si moh´ osolit, ale my nedáváme na stůl slánku, tak mu asi bylo blbý si o ní říkat... anebo mu to nechutnalo z jinýho důvodu... čert ví. :o) A babička s dědečkem měli svobodnýho syna, mýho strejdu, a ten mi dělal tátu, protože ten můj na mě sral... když se pak strejda oženil a odstěhoval, vzal si ženskou s dítětem, s holkou, co se jmenovala Martina a byla asi o tři nebo o čtyři roky starší než já... tak jsem byla smutná, že je pryč, a když byli na návštěvě, tak jsem při jejich odchodu hrozně brečela, že nechci, aby šla Martina domů, že si s ní chci hrát... ona se pak ta jeho žena vrátila zpátky ke svýmu prvnímu muži... a strejda si vzal jinou ženu... sice s ní bydlel zase u babičky (dědeček mezitím umřel), ale už to nějak nebylo ono... *

Bobísek
04. 06. 2003
Dát tip
Pěkný! ***

Wiki
04. 06. 2003
Dát tip
máš hezký vzpomínky , jo babičky Zdeňky a jejich vaření :-) taky bych mohla vyprávět :-) *

Hester
04. 06. 2003
Dát tip
Ty nikdy nezklameš. ***

Myslím si, že si z těch vzpomínek umíš vzít jen to pěkné a to je dobře! Moc se mi to líbilo! *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru