O Pažitu, který seschl

Byl jednou jeden záhonek a na něm rostl Pažit. "Smrdíš", řekla mu jednou mrkev Karotka a měla pravdu. Pažit studem seschl. Nebo.... nejen studem. O tom později. Museli ho přistřihnout.

  Oddepilovali mu vrchní část "těla." To víte, pan Breber je pan Breber a ten se s tím holt nepárá.  Ptáte se, proč pan Breber?  Protože  náš Pažit "rostl" na "zahrádce" pana Brebera. Ano, tak to bylo, je a bude, že Pažita budou přistřihovat, dokud z něj nezbude jen malá "zelená" snítka. A ta bude více než cokoli jiného připomínat myší golfový trávník. Proč to? Pan Breber ho totiž zaléval smetanou. A když něco zaléváte smetanou, tak se není čemu divit.  Smetana JE sice tučná, to nevyvrátíte. Horší je, že úroda už pak tak tučná není, jak se mylně domníval pan Breber zahradník.

  Byl z toho velice zklamán. Ale vážně, představte si to. Pěstujete bez problému mrkev, cukety, krásné kedlubny, daří se dokonce i běloučkému květáku. A zrovna ten mizerný Pažit ale SAKRA neroste, ač je zaléván tím nejlepším ? smetanou, jak podotkl pan Breber. Celý záhonek se Pažitu smál, hlavně Karotka. Až se jí třásly nádherně zeleňoučké lístečky ("haha, takový nemáš, co?"). Kedlubny  smíchem nadskakovaly dva metry nad záhon a jestli je Pažit seschlý ještě teď, tak se mu tlemí dodnes.