Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěkdy bolí i to, co oči nevidí
19. 06. 2003
23
2
5700
Autor
cekanka_ucekana
Pro všechny, kdo si myslí, že neubližují
Ležela v posteli, přikrytá po bradu, oči pevně zavřené a tělo napjaté, jako strunu. Skoro se nemohla nadechnout a slzy dávno vyschly. Dřív v takové chvíli šla a přikryla děti. Když bylo hodně zle, lehla si k nim. Jenže děti už vyrostly a ona nechtěla, aby prokoukly máminu bolest. A prokoukly by, je veliká. Každý večer takhle leží v posteli a čeká. Čeká a myslí na muže, kterého si před patnácti lety vzala a slíbila mu věrnost v dobrém i zlém. Čeká a myslí na to, kde teď asi právě je.
Před rokem a půl to totiž prasklo. Už léta cítila podezření, ale milovala ho a byla moudrá. Nepátrala, neslídila, neptala se. Ale před rokem a půl někdo zazvonil na zvonek u jejich domku. Mladá, krásná, hladká a sebevědomá dívka s bezstarostným úsměvem. Přišla a řekla: „Vy jste asi Pepinova manželka, že? No, víte, já s nim chodim už rok a myslim si, že by bylo fér, kdybyste to věděla a taky, že se vezmeme.“
Zachovala dekorum. Nezhroutila se, nekřičela. Posadila se proti ní, nalila kávu a řekla: „Vezmete se? Aha. No, to by vážně bylo fér, kdybych to věděla.“ A usmála se mile. Dívka měla radost: „Jsem vážně ráda, že to berete tak s klidem. A že nebudete dělat problémy.“ „Problémy? Proč? Nemůžu ho nutit k tomu, aby byl, kde nechce bejt. Myslim, že počkáme na něj.“
A tak pily kávu, ona se snažila usmívat mile, dívka se usmívala šťastně a nesnažila se o nic. Pily kávu a dívka žvatlala o tom, jak je překvapená, jak si myslela, že to bude těžké a jak je vlastně dobře, že se rozejdou, když už se nemilují. „Jo, nemilujem!“ myslela si „to možná on mě, ale já jeho? Miluju ho celým srdcem, miluju ho tak, jak může žena milovat muže, se kterým má dvě děti a kterej jí nikdy nebil a neubližoval.“ Taky myslela na to, jak moc si je jistá, že je neopustí. Ať je to jak chce, on neopustí ani ji, ani děti. Ta slečna asi bude velmi zklamaná.
A pak se otevřely dveře a vstoupil on. Muž, o kterého se právě praly dvě ženy. Jedna mladá, krásná a hloupoučká, druhá zralá, krásná a moudrá. Jedna s mladým hladkým tělem, druhá s břichem popraskaným od dvou porodů. Jedna bez vrásek a druhá s vějířky okolo očí.
Ve dveřích se zarazil, když viděl, kdo u nich doma právě popíjí kávu. Pohledem zhodnotil situaci. Když viděl, že tu panuje všeobecná pohoda, spadl mu kámen ze srdce. Na okamžik mu hlavou bleskla i myšlenka, že na té bigamii něco je. Dívka vyskočila z křesla a objala ho. „Vidíš, miláčku, tys měl pořád strach a tvoje paní je moc milá a vůbec nám nebude dělat žádný problémy!“ švitořila radostně. Chytil jí za předloktí a vyvedl ven z domu. Posadil ji do auta, odvezl domů a cestou jí řekl, že se nikdy nebude rozvádět a jestli ještě jednou bude obtěžovat jeho ženu, tak bude zle.
Vrátil se a sedl si proti ženě, která stále seděla na stejném místě a hleděla do hrnečku s kávou. Po chvíli zvedla těžká víčka, podívala se na něj a řekla: „Nejsem stavěná na takový kompromisy. Jestli chceš, odstěhuj se, dětem to nějak vysvětlíme. Nehodlám ti tolerovat nějakej další, paralelní vztah.“ Přistoupil k ní, objal ji a řekl jen: „Odpusť.“ Věděl, že všechna slova jsou zbytečná.
Zůstal. Nakonec, ona věděla, že neodejde. Ale od té doby se nemůže zbavit těch dotěrných myšlenek. Dlouho okolo sebe chodili tiše. Bez výčitek, ale s vinou bez odpuštění. Dlouho trvalo, než se život vrátil formálně do vyjetých kolejí. Milování, které dřív bylo vždycky tak krásné se stalo utrpením. Dělá jí problémy ho milovat, když neví, jestli ho včera nemilovala jiná. Žije v neustálém napětí. Kde je? S kým je? Přejde to někdy? Odpustila…ale zapomene?
Leží v posteli, přikrytá po bradu, oči pevně zavřené a tělo napjaté, jako strunu. Skoro se nemůže nadechnout a slzy dávno vyschly. Čeká...
2 názory
cekanka_ucekana
30. 09. 2004
Jen počkej, takhle ti nikdo ještě dílka nestrhal....vlastně nevim, ještě nikdy jsem nikoho nestrhal, jak se to dělá?;)))
cekanka_ucekana
12. 12. 2003cekanka_ucekana
12. 12. 2003
Perfektně vysoustružená struktura:))) Tahle povídka je vydařená, krásně psychologicky sepsaná a vůbec....líbí;)
*tip
cekanka_ucekana
11. 12. 2003
Co možná? Vím co píšu:))) Nebo možná ne, v noci za sebe tolik neodpovídám...;)
cekanka_ucekana
11. 12. 2003
Když mě se všecko líbí, tohle už jsme přece řešili:))) Já za to nemůžu, mě prostě není těžký potěšit...;)
Občas napíšu, že se mi něco nezavděčilo, ale u tebe se mi to ještě nestalo, no:))) Jestli ti to ale udělá radost, tak já ti těch zbylých 14 děl strhám, jo;)?
cekanka_ucekana
11. 12. 2003cekanka_ucekana
07. 07. 2003cekanka_ucekana
05. 07. 2003cekanka_ucekana
05. 07. 2003cekanka_ucekana
27. 06. 2003
Přečet jsem to i s několika kritikama a musím říct, že je to sice dobře napsaný, ale nic moc se tam neděje a je z toho cítit, že to není skutečnost. To je tak všechno, co k tomu můžu říct.
cekanka_ucekana
26. 06. 2003
COŽE? Takový pivičko fakt nejsem, ani se nepamatuju, že bych něco takovýho kdy viděl. Já to mám od příjméní, víš?
cekanka_ucekana
26. 06. 2003
Pivíčko znám. Dycky jsem ho chtěla a máma mi ho nikdy nekoupila, že to jsou sračky... :)
Jinak se tu rozeběhla zajímavá debata. Já jen chtěla říct, že jsi to napsala moc pěkně, asi jako všechno ostatní, co jsem od Tebe četla. Bez patosu, bez přehnaných „silných“ obrazů. No jo, je vidět, že víš, o čem píšeš. Pěkně píšeš. *
No, nemůžu to objektivně otestovat, bo je to jen můj dojem, ale mám pocit, že myslim :)...
cekanka_ucekana
25. 06. 2003
čeky: no a co... mně se to líbí a nestydím se za to :o) není to vůbec špatně napsaný... názory jsou jako díry do zadku, každej máme tu svou... :o)
cekanka_ucekana
25. 06. 2003cekanka_ucekana
25. 06. 2003
No, nevim, zda je to špatně, ale mně se docela líbí, že myslím :)))...
cekanka_ucekana
24. 06. 2003cekanka_ucekana
24. 06. 2003cekanka_ucekana
24. 06. 2003cekanka_ucekana
24. 06. 2003
To abych si nějaké zkoušky obstaral na každý den, abych měl pořád nějakou omluvu a nemusel shánět výmluvy :)))...
cekanka_ucekana
24. 06. 2003
:))) No když nemáš sílu, tak radši ne, počkám, až zas budeš ve formě :)))...
cekanka_ucekana
24. 06. 2003
Jak neni k ničemu? To jako že nade mnou lámeš hůl jo, že jsem blbej a nepochopim to... No tak to teda pěkně děkuju :)))...
cekanka_ucekana
24. 06. 2003cekanka_ucekana
24. 06. 2003
Čekanka:
- Proč bych se stěhoval do Emirátů ? Mě je dobře doma. :)
- Znáš chlapy, kteří jsou věrní a potentní ? To já jsem taky. - Otázka je vždycky jak dlouho (a to závisí hodně na partnerce). :)
- Mužská a ženská role v oblasti sexuálního instinktu je ODLIŠNÁ.
- Děti jistě potřebujou tatínka a maminku, kteří je milují. Jsou – li vychovány v monogamním bludu, mohou v případě nevěry některého z rodičů mít citové trauma. Jsou-li rodiče decentní a rozumní - a děti chápavé, může se společenský život všech zúčastněných obohatit. Tak to má například Landovský. Většinou ale partnerka, která ztratila monogamní iluzi dělá hysterické scény, má pocit, že partnera ztrácí (ve skutečnosti ho vyhání těmi scénami) a není schopna k nové partnerce nalézt lidsky slušný, lidský a tolerantní postoj. Zároveň se dosud milovaný muž v jejích očích proměňuje ve zplozence pekel – což je trošku legrační, protože on je stále týž. TÍM trpí děti především ! Stávají se jejími rukojmí !
- Prof. Matějček řekl: „milovat jejich matku“– nikoli „nemilovat nikoho kromě jejich matky“ ! A to je SAKRA rozdíl !
- Píšeš: když miluju, věřím. Čemu věříš ? Že ten člověk, se kterým spíš je tvůj majetek na věky věků ? Nebo že když s ním splodíš dítě, postará se o vás ekonomicky, pomůže ti s domácností a citově tě zabezpěčí po dobu jeho výchovy ? Že je to slušnej člověk, který tě má rád? Nebo že nemůže už mít rád nikoho kromě tebe ? To jsi jediný člověk na světě ? Ostatní si lásku nezaslouží ? Nechápeš, že na něm záleží, aby zhodnotil na co má sílu a co utáhne ? A pokud utáhne – proč mu v tom bránit ? Kdo a proč má právo mu bránit ? Zejména pokud se zaklíná tím, jak ho miluje …. PRDLAJS miluje! Sobecky ho využívá a cpe do formy podle svých vlastních představ ! Jak může někdo milovat někoho, koho NEZNÁ a neví tedy co potřebuje ?
- Píšeš: „Cílem je manžel, kterej nikdy nedopustí, aby jeho žena a matka jeho dětí stála před problémem, jak řešit takovou situaci.“ Pochopitelně tvým cílem to asi je. Je to ale také cílem tvého partnera, kterého – jak píšeš - miluješ ? Na téhle otázce se totiž odhaluje omezenost tvé lásky k němu. Myslím si, že pokud je manžel nevěrný a NEOBTĚŽUJE tím tebe ani děti, je to čistě jeho záležitost. A ty – pokud něco takového zjistíš – budeš rozbíjet rodinu jen pokud jsi naprosto neodpovědná a nezralá ženská. Pokud jsi dospělá, pochopíš, že jsi se zbavila nepravdivé iluze o světě a stala se tím pádem svobodnější – a to je dobře ne ? :)
- O moudrých ženách a roli manželky píšu proto, že signalizuješ, že se něčím trápíš – a tak se ti po svém pokouším pomoci. (tolik ke tvému poslednímu řádku)
Andulka: ano – to je nesmírně jednoduché – Je tady problém, se kterým se neumím vyrovnat. Jak ho tedy vyřeším ? Prohlásím jeho nositele za mentálně či eticky narušenou osobu. Nejlépe ještě onálepkuji politicky, nebo sexisticky.
Kdy už dámy pochopíte, že problém je na VAŠÍ straně ? Vy něco nějak CHCETE mít – a nutíte tedy okolí aby vám lhalo. A tam, kde vyhřezne skutečnost a pravda na povrch věci, sekáte kolem sebe jako šílené, hroutíte se a nejste schopny racionální úvahy !!!!!
cekanka_ucekana
23. 06. 2003cekanka_ucekana
23. 06. 2003cekanka_ucekana
23. 06. 2003
Souhlasím s Rowenniným komentářem ohledně "literárních hodnot". Základním problémem téhle povídky je, že čtenáře nabádá, co si o tom všem má myslet - manžela je třeba odsoudit, milenku onálepkovat jako husu a s manželkou (která oplývá výhradně ctnostmi) soucítit - což dokládá "překlad":
Přikryla děti. Lehla si k nim.
(je dobrou matkou)
Slíbila mu věrnost.
(drží slovo, je věrná)
Nepátrala, neslídila.
(trpí, ale nedělá scény)
Nezhroutila se, nekřičela.
(umí se ovládat)
Miluju ho celým srdcem.
(miluje manžela)
Vstoupil on. Muž, o kterého se právě praly dvě ženy.
(nadsamec, který si vybírá)
Jedna mladá, krásná a hloupoučká.
(milenka je rozkošná pitomá husa)
Na té bigamii něco je.
(manžel je chlívák)
Zvedla těžká víčka.
(k smrti jí unavil)
Řekl jen: „Odpusť.“
(vrací se - ten slaboch se neumí ani ovládat, ani rozhodnout)
Kde je? S kým je?
(je zmatená, neví co bude dál)
Slzy dávno vyschly.
(a ke všemu jí to moc bolí)
Snad už je teď ta "harlekýnkovská placatost" zřejmá dostatečně ;)
cekanka_ucekana
23. 06. 2003
cekanka: nikdy jsem nikde netvrdil, že ženy mají mít jiná práva než muži
a beru-li to z pohledu manžela, raději budu, když to manželka někde zkusí a zjistí, že jsou všichni chlapi stejně skoro na jedno brdo, a zase se vrátí, spokojena že je všechno v pořádku, než když se zamiluje, mocísilou zůstane věrná a celý zbytek života bude před spaním přemýšlet, o co se vlastně ošidila (a na mě bude koukat otráveně - způsobem "kdybych se bývala neobětovala pro rodinu, mohla jsem být šťastnější...")
trošku jsem zveličil, abych zdůraznil svou myšlenku
cekanka_ucekana
23. 06. 2003
Promiň, že ještě napíšu: Víš - to ti NENÍ zle ze mě ... má bytost je nepodstatná. Zle je Ti pro to o čem píšeš následně: asice: cit.: " ...já vím že to tak je ! Jenže se s tím nebudu smiřovat ...."
V těchto dvou větách je zdroj Tvého trápení Čekanko .... Opravdu a ze srdce ti přeju, abys se netrápila a cítila se psychicky v pohodě. Jestli máš OPRAVDU ráda muže - jak píšeš - měla bys je mít ráda takové, jací jsou. Ale já se obávám, že miluješ svoji iluzi, jak by muž vypadat MĚL.
Podívej se: já bych taky byl radši, kdyby monogamní vztah každému a navždy vyhovoval. Ušetřilo by se mnoho trápení a lidé by svojí energií neplýtvali v neproduktivních sporech. I já jsem se v jedné fázi cítil "podveden" a "okraden" přírodou, že to zařídila jinak, než jsem si představoval, že by to MĚLO FUNGOVAT. Jenomže mnohem moudřejší je pokorně pozorovat JAK TO SKUTEČNĚ FUNGUJE - než překrucovat realitu k obrazu svému. To je bez jakéhokoli morálního znaménka - jediná zásada, kterou se dobereš skutečnosti.
A dětmi neoperuj. Děti jsou vyděšené a vyjukané vždycky, když se vztah mezi rodiči rozpadá. Prozradím ti, že většina tatínků nemá sebemenší zájem, aby se rozpadal vztah s matkou jejich dětí. Tím, kdo vztah rozbíjí je nezralá matka, která pro svoji neukázněnost a narcistickou ublíženost páchá cosi, jako kolektivní rodinnou sebevraždu. Muž se totiž nevěrou dotkl její egoistické sebelásky. Prozrazuje to na ní, že není osobností s vyzrálou sebeúctou a že své sebehodnocení odvíjí z pohledu jejího manžela. Je to troska, která se zhroutí, není - li podepírána. Muž si jí pak často neváží právě z tohohle důvodu.
Já vím: zvolil jsem trochu drsnou léčebnou metodu ...prostě jsem tě tam hodil ... plavat se ale nenaučíš, budeš - li se bát vody! A je tady spousta lidí, kteří ti dávají záchranu ... včetně mě... :)
- tak se už na mě nezlob - jo ? :)
cekanka_ucekana
23. 06. 2003
cekanka: Zkus oprostit od otázky, jestli by to tak mohlo nebo nemohlo být, o to tolik nejde - jde hlavně o to, jak je to (černobíle) popsaný! Rowenna říká "Já bych s ní ráda soucítila.", jenže to nejde, když to servíruješ v balíčku s mašličkou, na který je všechno napsaný! Co třeba nechat čtenáře, aby si na všechno přišel sám? :) Další zádrhel je, že z té povídky vůbec není jasné, proč se věci mají, jak je popisuješ - nebo snad máme věřit, že důvod nevěry je ten, že manželka je svatá? Zásadní psychologický problém je přece v tom, že dlouhodobě nefungovalo něco v jejich vztahu, na což by ses měla zaměřit spíš než na to, ža milenka je mladá a husa :)
cekanko - nezevšeobecňuj - já se s konkurencí smiřuju a propaguju stejné hledisko pro ženu i pro muže
cekanka_ucekana
23. 06. 2003
cekanka (fakt mě mrzí, že tě tu takhle kamenujem): Možná by to bývala zachránila ich-forma, ale tohle na mě působí jako snaha o "objektivní popis". Jestli je ta ženská "divná a pitomá" se z toho vyčíst nedá, ale podle slohu bych řekl, že je buďto naivní nebo čte Večery pod lampou :)
cekanka_ucekana
23. 06. 2003
cekanka: "Prostě vy se s konkurencí nesmíříte, ale po nás chcete, abysme to brali jako život."
- to jsem myslel :))
jen někteří :)
cekanka: Neříkej, že by ti vadily komentáře? :)) Rowennu jsem zrovna dočet a myslím, že je to jeden z vynikajících způsobů, jakým se tohle téma dá uchopit! Jestli jsi opravdu pochopila, co jsem kritizoval, jsem rád (a z moroně si nic nedělej ;)
cekanka_ucekana
23. 06. 2003
Čekanko -tos mě ovšem dostala :) ! Nejprve tu obhajuješ věrnost až za hrob - a nakonec z tebe vyleze, žes měla v posledním roce dva vztahy a nějradši bys se dvakrát týdně chodila kamkoli pomilovat ......
probůh děvče ! Vždyť jako dospělý člověk máš veškěrá lidská práva ! Nikdo po tobě nemůže vyžadovat žít v celibátu, pokud ty sama nechceš. Mám pocit, že svého manžela máš trochu jako děcko-panenku - na hraní a citové vyžití.
Rozumíš ale opravdu dobře o čem všem je vztah muže a ženy ? Kde jsem vyjádřil názor, že ženy mají méně práv, než muži ? Myslím si, že tě nikdo rozumný nemůže odsoudit, pokud svému muži věrná nebudeš - ba pokud se s ním rozvedeš. Myslím, že se s Wopim v mnohém shodneme - až na jeden detail: má zkušenost je taková, že ženy - coby citovější bytosti - vlastní nevěru "snáší" mnohem hůře, než muži, kteří jsou více racionální. Nespoléhal bych příliš na to, že se nevěrná manželka nabaží milence a vrátí se k choti. Spíš bych čekal, že v pobláznění rozbije svým dětem domov, což muži dělají spíše vyjímečně. Vkaždém případě - myslím si, že žena nevěrou riskuje více, než muž (už z biologického hlediska - může otěhotnět) - ale jsem dalek jakéhokoli moralizování.
Ještě jeden drobný pohled z hlediska muže: Čekanko - snad ti ta drobnost ušla, ale muži nemohou vůlí ovlivňovat erekci. V tomto smyslu jsou jaksi mimo svoji vůli přírodou směřováni k oběktům, kde "fungují" jako muži. Pokud těmito oběkty nejsou jejich vlastní manželky (ať už z jakýchkoli důvodů) mají jedinou aleternativu nevěry - a sice impotenci. Máš pocit, že je to spravedlivé ?
cekanka_ucekana
23. 06. 2003cekanka_ucekana
23. 06. 2003
ne věrnost, ale POCHOPENÍ DRUHÉHO A ÚCTA K NĚMU je základ zdravýho vztahu... a láska není na škodu :)))
ale věrnost sama o sobě NIJAK VZTAH NEUPEVŇUJE - tam je ta vazba totiž přesně naopak - pokud JE VZTAH V POHODĚ, je tam obvykle i ta věrnost - ale je-li vztah NEZDRAVÝ, věrnost sama o sobě ho prostě NESPASÍ!
cekanka_ucekana
23. 06. 2003
Čekanko:... kdopak napsal...
"...A tak si řikám, jestli by nebylo lepší, kdybych já to uměla. Kdybych si šla jednou za tejden prostě někam zapíchat. A pak bych fungovala veselá a v pohodě...." (?)
- obhajuješ věrnost opravdu zvláštním způsobem ....
- nemáš pravdu, že základem zdravého vztahu je věrnost - tedy jistota, že partner mi navždy patří. To potom žena o sebe často přestane dbát, muž necítí potřebu jí imponovat svou galantností a citlivostí ... a všechno končí prděním v teplákách před televizí ...
- mnohem lepší je nastavení vztahu ve smyslu: - vážím si, že s tebou mohu žít - a dělám něco pro to, aby to trvalo co nejdéle --- nemylíš ?
cekanka_ucekana
23. 06. 2003
Asi se tentokrát nedomluvíme, takže už jen dvě poznámky: 1) kudrlinky ani košatost po tobě nikdo nechce, 2) jestli tohle je psychologická sonda, tak jsem královna ze Sáby.
(PS: Nenech si zkazit náladu a s tím svým zajdi za Uzlem!)
cekanka_ucekana
23. 06. 2003cekanka_ucekana
23. 06. 2003
- nemyslím, že je fajn když tě miluje kdosi komu jsou tvé potřeby ukradené .... svým způsobem to připomíná citové vězení
- myslím, že jsi hodna toho, aby tě miloval někdo, komu tvé potřeby a přání bude radostí vyplnit
cekanka_ucekana
23. 06. 2003
To je omyl: to není tvá potřeba, ale pouhá dětská představa o světě, která se spolupodílí na vytváření partnerského vězení. Vzpomeň si, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Já miluju kohosi, kdo mi věrný není - a nemiluju ho o nic méně. :)
cekanka_ucekana
23. 06. 2003
Necítím to jako problém. Je nám moc fajn. Co je to prosímtě společenská norma? Předpis na jediný předepsaný způsob existence? Děkuji - není třeba. :) Víš jistě, že jsi byla kráva když jsi byla svobodná (free)? Nebo jsi teď, když sis vzala někoho omylem a svobody se tak zbavila?
cekanka_ucekana
23. 06. 2003cekanka_ucekana
23. 06. 2003
Teda co se to s Tebou děje? Nebo že by se mnou? Opět bych moh psát, jak žádné té postavě nevěřím, no, možná u té milenky bych připustil, že takové husičky existují, ale jinak mi to přijde jak... Nemůžu tvrdit, že se něco takovýho neděje, nicméně na to, jak je to relativně neobvyklý scénář, jsi si s tím už dál moc nehrála, celkově mi to vyznívá tak nějak divně... Ale co, koukám že i toto dílko své příznivce má, tak já jdu zas dál :)...
Kritik je tu moc a já je nečetl, takže se budu asi opakovat, ale co ...
... je to tak trochu klišé, ostré a jasné hrany, malinko schématické, ale je to zatraceně dobře napsané, čtivé a udrželo mě to při maximální pozornosti po celou dobu, tak co bych neTIP :-))))
cekanka_ucekana
22. 06. 2003
Moroň - Pokud je chlap své manželce, které slíbil věrnost nevěrný, pak to svědčí o JEHO neschopnosti a JEHO slabosti, snižuje tím jedině sám sebe.
cekanka_ucekana
22. 06. 2003
Neni to jednoznačný, můžou se dohodnout, ale já mluvil o případu z tvé povídky.
cekanka_ucekana
22. 06. 2003cekanka_ucekana
22. 06. 2003
Ahojky cenkanko,
koukam, ze ti to pise lepe a lepe. Me jen prekvalila veta, ze ho milovala tak, jak jen zena muze milovat muze co ji nebije a ma s nim dve deti....Jinak souhlasim s pripominkami, co ti rekli holky na zacatku a preji hezky den!
Je to obyčejný příběh? Možná...tak jako se kolem nás denně a obyčejně odehrávají tisíce lidských a přeci není obyčejný silnou ženy, která se zaslíbila a která miluje...svého muže...rozumem odpustila, ale srdcem a duší...cítí svou vlastní bezmocnost i prohru ve kterou pořád ještě nechce věřit...proto tak hrozně trpí!
Opravdu obyčejný příběh...
S tipem!
cekanka_ucekana
20. 06. 2003
Asi bych s holkama výše nesouhlasil:
Olina - že tam není ani naznačeno možné prožívání ostatních zúčastněných....
Psychologický pitvání a rozmazávání; mě se právě líbí, že se v tom čekanka nerochňá jako většina ženskejch a že na to nahlíží racionálně jako na problém s jasnými veličinami a jednoduchým, avšak tíživým řešením, taky jí nešlo o nějaký vybarvování omalovánek, nebo mlžení pro někoho obyčejné životní situace. Vzhledem k prologu a dle mého skromného mínění jasného záměru mám za to, že čekanka zvolila dobrý a vystihující styl.
Výhrady: Ten konec je už příliš, zavání to sebelítostí; nelíbí se mi výraz, že ta druhá žena byla moudrá, spíš bych řekl, že měla více zkušeností, a tak věděla, že od ní manžel neodejde, ale moudrost, ee.
....než se člověk prokouše těma kritikama...., vlastně jsem neměla ani v úmyslu sem něco psát. Přijde mi to, jako bych vystřihla stránku z nějakého laciného časopisu. To téma i když je milionkrát profláknutý, je pořád zajímavý. Když sis tohle téma vybrala, tak sis s tím měla pohrát tak, aby ten příběh byl milionprvně novej.
( To sem to blbě napsala :o) milionprvně )
každopádně se Ti čekanko podařilo spoustu lidí vyprovokovat, minimálně přimět k reakci byť nesouhlasné - to je skvělý:))))
Literární úroveň hodnotit nebudu. Spíš mne zajíma sociologická stránka věci. Proč je nevěra vlastně tak živý problém pro dnešního člověka? Jak čtu v příspěvcích - většina komentátorů přijímá názor, pohled a pravdu manželky. Ona vzbuzuje soucit, protože výsledkem vztahu se trápí - stejně, jako mnoho dnešních žen. Proč se však trápí? Protože ztratila iluzi o realitě. Kdyby realitu vnímala pozorněji, nemohlo by uniknout její pozornosti, že romantická láska na celý život je méně pravděpodobná, než potkat na Václavském náměstí žirafu.
Nemohlo by jí uniknout, že mezi vnímáním muže a vnímáním ženy je zásadní rozdíl. Ona se dokonce vdala za svoji iluzi. Svého času partnera donutila "uvěřit" a "lhát" že ať se stane cokoli, bude ji nadevše milovat a bude jí věrný (cožpak takové věci může dospělý rozumný člověk uvěřit?). V čem tato iluze spočívá ? V neochotě si připustit, že časem a věkem nutně ztratí pro svého muže část své přitažlivosti - a tedy moci nad jeho city. V představě, že muže vlastní. Ve skrývané a neuvědomované nenávisti, která vyplývá z faktu, že muže kontroluje stále méně a méně. V nepochopení faktu, že pokud svému partnerovi není schopna dát to, co dříve, je nanejvýš sobecké bránit mu ve vztahu s ženou mladší a podlamovat mu tak životní energii ze které ona také čerpá. Muž má povinnost manželku ekonomicky a citově zabezpečit, vychovávat své děti a dopřát jim vzdělání. Pokud muž tuto roli plní, měla by mu být manželka vděčná. Pokud jej navíc dokáže intelektuálně a eroticky zaujmout a naplnit (což je po letech manželství nadlidský úkol) - tím lépe. Pokud manžel zpohodlní a lehce zimpotentní - může být panička klidnější. Pokud ale narůstá na straně muže neukojenost, kterou manželka není schopna naplnit - a leckdy ani rozpoznat (protože podívat se do očí pravdě, že stárne je bolestné) - a pokud rozpozná, pak ignoruje, nemá si nač naříkat když se ocitne v situaci tvé hlavní hrdinky. Měla by se přestat litovat a situaci využít k tomu, aby se (pozdě- ale přeci) poučila o reálnémsoužití muže a ženy, naučila tolerantci, oplakala iluze a na tomto základě pročistila vztah ke svému partnerovi, který pak bez pout bude jistě radostnější a vřelejší pro obě strany.
cekanka_ucekana
20. 06. 2003cekanka_ucekana
20. 06. 2003
No jo, Moroni, tvůj rozbor je zajisté hodně zajímavý. Ale tohle je literární server, a tak, aspoň já, jsem hodnotila literární úroveň. Hodnotit téma nehodlám. Spousta lidí v kritikách pod tímhle dílkem sklouzává k tomu, že hájí téma. Jak je dobře, že se o něčem takovém píše. Jak je dobře, že je čitelný postoj autorky.
Chválí ji za to, že stojí na straně ubližovaných žen. S tím já mohu, nebo nemusím souhlasit. Taky mi nepřísluší k tomu zaujímat stanovisko. Jenom jsem naznačila, že když už někdo vybere jakékoliv téma, má se z toho snažit udělat co nejméně schématickou záležitost. Po literární stránce. A k tomu by mohla použít třeba ty tvé psychologické rozbory. Koneckonců, třeba právě Olina se o něco podobného pokusila. Hlouběji rozkrýt pohnutky obou, vlastně všech tří aktérů.
Taky si myslím, že je skvělé, že se o tom diskutuje. :-))
já jdu dom:) teda na přednášky o filosofii ženství a mužství - přednáší Doc.Hogenová na fil.fakultě UK
hezký víkend
Čekanko: nepochopila jsi pár základních věcí
1) V Holywoodských (i Francouzských :) filmech a ve špatných časopisech, které propagují krémy na obličej a celulitidu se navozuje iluze, že ideálem je romantická láska na celý život - a že stárnutí lze zabránit. (Ty krémy se pak lépe prodávají)
2) mnohem lépe je oželet iluzi romantické lásky a spokojit se se slušností, odpovědností a velkorysostí. TO NENÍ VŮBEC MÁLO !!!! Vyžadovat, aby Tě někdo miloval, protože na to máš papír je trapné.
2) Muž má rád ženu JINAK než žena muže. ON pozná, kde se pro něj nachází zdroj energie - a to nezbývá, než respektovat. Z této energie pak čerpá případně i jeho rodina a tedy i manželka - to si prosím uvědom. Pokud manželka tento zdroj energie "podvazuje" - je sama proti sobě. Získá impotentního nasraného strejdu, který ji nevezme k moři, nekoupí šaty a se kterým není ve společnosti sranda.
Rowena - nic proti - chápu tě
cekanka_ucekana
20. 06. 2003cekanka_ucekana
20. 06. 2003cekanka_ucekana
20. 06. 2003
čekanka:
slušnost je (KURVA) potřebná - viz můj bod 2 předchozího mého vyjádření . . . ;)
~ o tom žádná - proti slušnosti jsem neřekl jediného slova. Je ale někdy těžké, aby muž ale zůstal slušný, když žena, která ztratila SVÉ iluze se začne chovat hystericky.
No jo, a to je ono. A proč to tedy necítím? Já bych to ráda cítila, jak je ubolená. Já bych s ní ráda soucítila. Ale promiň, tenhle tvůj postoj v kritikách, apoň v té poslední, to jsou jen populistické řeči. Mi se zdá, že jsi vůbec nepochopila, co se ti snažím říct, a bojuješ za něco, co přede mnou obhajovat nemusíš vůbec. A nikde ani zmínka o tom, že přemýšlíš nad tím, jak ty postavy oživotnit. Předem už tuším, že se opět nedohodneme. Mimochodem, dnes ráno, při venčení pejska,
:-)) jsem já tu svoji hrdinku v tom tvém schématu viděla. Už ji mám. Myslím tím ten "domácí úkol", který jsme dostaly. :-))
cekanka_ucekana
20. 06. 2003cekanka_ucekana
20. 06. 2003
čekanko: jseš rozčílená - a překoukáváš .... dobrá: nebudeme říkat hysterie ... řekneme citové pohnutí ....
Poslyš ... zkus přijít na to, CO tě na postoji, který jsem zaujal tolik rozrušilo ? Víš - přestože to možná na první pohled vidět není, v tom postoji je strašně moc veliký prostor pro OPRAVDOVOU lásku. Jde o to nezahánět svými očekáváními partnera do kouta ... on pak přilne o to pevněji ..... zkus prosím porozumět - je to důležité (a náročné - přiznávám)
No jo, no, i totálně unavená ženská dejchá.
Nevím, kdo je Moroň, ale mi jeho vývody neznějí tak, že by byly zaměřeny proti ženám. Spíš naopak.
No, taky odcházím, já tedy k ničemu tak vznešenému, jako je přednáška z psychologie, jen tak doma nakrmit ty své.
Přeji hezký víkend.
cekanka_ucekana
20. 06. 2003cekanka_ucekana
20. 06. 2003
Čekanko:
~ to ti má partner říct, že máš povislá ňadra, veliké pozadí a že ho po patnácti letech manželství nepřitahuješ jako ženská ? To by podle mne byl HAJZL, který by zasloužil sejmout sekerou.
~ jestli tě irituje mužská nevěra, zároveň ti jistě neimponuje mužská impotence. Co tedy vlastně chceš ? Cosi, co NEEXISTUJE ! A čím dřív na to příjdeš, tím kratší dobu se budeš trápit.
~ je možné, že muže prostě nemáš ráda. V takovém případě zůstaň sama. Nechceš - li, nezbývá než přijmout FAKTA.
~ Věř mi, že i z nevěry si jde dělat legraci. Znal jsem jednu moudrou paní, která říkala dětem s úsměvem: tatínek se nám zase zamiloval - všimli jste si, jak začal cvičit a bere si denně čistou košili ?
~ pochop, že žárlivost je ve svém důsledku sobecká, kontraproduktivní a vposled i trapná
~ cílem je manželka, která poblahopřeje milence k dobrému vkusu - zároveň však dá JEDNOZNAČNĚ najevo, že rodinu si rozvracet nedá. A pokud TOTO muž nepřijme a nepochopí, není o co stát, protože to je neodpovědnej blbec.
cekanka_ucekana
20. 06. 2003
Aj aj aj aj....to je diskuze!
Kdosi mi rekl, ze ceske filmy jsou vsechny stejne. Lide jsou neverni jeden druhemu a vsem to prijde naprosto normalni.
Napriklad krasny film Kolja. My se smejeme nad tim, kolik sexualnich partnerek ma hlavni hrdina a vubec mu nevadi, jestli je nektera vdana a ma rodinu. Pro zahranicniho divaka je tato postava sokem, protoze i kdyz takovi muzi zijou vsude na svete,
vsude na svete jsou vetsinou odsuzovani. U nas a v cele postkomunisticke evrope je to povazovane za normal. Kam az to speje, jsme videli ve filmu Pasti, Pasticky.
Premyslela jsem, cim to je. Dospela jsem k nazoru, ze jak nas komunismus financne poskodil neni nic proti skodam mentalnim.
Preji vsem hezky den a Cekance gratuluji k ohlasum na jeji povidku. Dej povidky je mozna obycejny, banalni....ale takovy je obcas i zivot. A to ze nam to pripomina, je jedine dobre, protoze nas tim donuti alespon se zamyslet nad vlastnimi hodnatami.
Andulko, neřekla bych že neřest je důsledkem komunismu v nás (či dříve kolem nás). Zahýbá se všude na světě, neřekla bych, že našich záletníků (či záletnic) je v populaci procentuálně víc nežli v jiných národech. A viděla jsem i pár nečeských filmů, kde se nevěrnilo až běda! ;o)))
Přesně tak. Komunismus nám dal spoustu prokletí, ale tohle ne. Nevěrnilo se, co historie sahá.
My možná máme jen více odvahy si to o sobě přiznat, jinde se víc zametá pod koberec.
banální téma, ale povedlo se ti to dobře napsat *
jasněže nezapomene, nemůže
cekanka_ucekana
19. 06. 2003
je, no, ale myslím, že zas není tolik případů, kdy by ta holka fakt takhle zašla za manželkou, určitě se takový najdou, ale nedovedu si to vůbec představit...
Tyhle tvé věci jsou bezesporu čtivé. Ale proč mám občas pocit, že bagatelizuješ? Ta mladá hydra, která se otce rodiny snaží odlákat, je vždycky krásná a hloupá, ta trpitelka má vrásky kolem očí a jizvy na těle, ale zato je moudrá. Takové - nepřekvapující. :-)))
no taky mě napadlo, že je to moc schématický, co kdyby třeba ta mladá holka působila na tu ženskou jako někdo, koho by za jiných okolností hned brala za kamarádku? co kdyby si víc povídaly?
vracím se sem - to, co říká Rowenna je asi to, co mě odvedlo odtud bez tipu - je to příliš tvrdý pohled jedné strany ... takhle se věci prostě nedějí, kromě vyloženě násilných činů je všechno, co se děje mezi lidmi taková skládanka špatných a dobrých úmyslů - bývá tam spousta barev na všech stranách, to mě tady trošku vadilo, že tam není ani naznačeno možné prožívání ostatních zúčastněných. Takhle si povídají mé kolegyně o známých osobnostech a mě to nějak vadí ...
To, co jsem četla o Tvém dětství bylo úžasné ... možná, že Ti něco těžkého vede ruku ...
jo, znám to, proto mi to vadí - někdy je moc těžký postavit se NAD...
díky
cekanka_ucekana
19. 06. 2003cekanka_ucekana
19. 06. 2003
tak to zkus přepsat, třeba ... určitě to nemaž, protože je to dost dobře napsaný (podle mě) a asi hodně oslovující ...
je to takové... no... jako z ženského časopisu...
sorry, cek_ucek, ale máš lepší kousky...
ne asi ... je to hodně oslovující ... právě z tohohle důvodu - tak to bije do očí, že si člověk musí říct, vždyť to dělám taky tak (tedy mluvím o mým člověkovi, samozřejmě)
No jasně, tahle reakce je dost předvídatelná. Z literatury. Ale zřejmě ne příliš ze života: Protože je to moudrá žena, tak trpí, a neudělá scénu. (Já jsem tedy někdy taky moudrá, málokdy, ale v takové situaci bych vyváděla jak blázen . Rozhodně bych ztratila glanc.
Už se vidím, jak se fackuji s krasavicí, jak balím chlapovi kufry, a pak mu s plačem objímám kolena, ať mě neopouští.. A pak bych se z kocoviny nad sebou samotnou šla opít. Třeba s tou přítelkyní mého muže.) Možná jsou hrdé a moudré ženy, které trpí němě jak to zvíře. Ale celý příběh takto napsaný jako by neměl krev. Nemyslím si, že by se zrovna měla hrdinka chovat jako nějaká cuchta (jak bych se chovala já), ale trochu šťávy, jiskry, ozvláštnění, něco, abych ty lidi skutečně viděla, to, jak si odhrnuje vlasy z čela, to, jak manžel chrápe, jak se potí, to, jak krasavice škobrtne na vysokých podpatcích, něco podstatného mi tam schází.
Hernajs, ale je to tvůj příběh, přece. :-))))
cekanka_ucekana
19. 06. 2003
aha ... no, já si říkala, že by takhle mohla reagovat, ale že by to třeba nebyla až tak její přednost ... že jsou tam skrytý další věci ... ale to chování mě přišlo docela v poho:)
Sakryš, tady je kritik, než jsem dopsala ten svůj blábol. Nemaž.
Jestli tvá poznámka, že ne vždycky, znamená, že to není čtivé, tak se pleteš. Čtivé to je. Ale nějak bez vůně. :-))
cekanka: nemaž to, ale bejt tebou (ti tady radím a sama to taky nedělám) bych to vzala jako kostru a pořádně prošpikovala tím, co ta ženská cejtí, a nějakýma detailama, přesně jak píše Rowenna
Rowwenna: chachá, taky se vidím tak nějak :)
mohli bysme si dát cvičeníčko - vyjít všichni (tedy R., O. a já) z dané situace a napsat aspoň kousek :)
:)
Bylo by to zajímavé, jak by to každý z nás podával...
no, já bych možná ustoupila ... panebože:)))))
to bylo dobrý čtení, fakt:)
cekanka_ucekana
19. 06. 2003
aspoň já mam docela chuť to podat po svým - a od R. a O. bych to taky rád viděl :)
kdyby mi povídala, jak ho miluje ( a přitom ho třeba v těžký chvíli opustila, ale to já bych si vysvětlovala jako nějaký její trápení, na který bych měla brát ohledy) - tak já bych si řekla, že mu třeba neumím dát to, co potřebuje a přišlo by mi to líto a až by předtavení skončilo, sesypala bych se a šla se opít ... nebojovala bych. kdyby se vrátil ... no, ona byla dost pasívní ...ta Tvá žena moudrá
cekanka_ucekana
19. 06. 2003
Takový domácí úkol? :-)) Když já jsem si doma zabila počítač. Jinak psát neumím. A ten absťák bych nikomu nepřála. :-))
To je slovo do pranice. :-))
cekanka_ucekana
19. 06. 2003cekanka_ucekana
19. 06. 2003
v podobné situaci už jsi něco takového psala - ale není to tak, čekanko ...:)
cekanka_ucekana
19. 06. 2003
podle mě je to napsaný perfektně, přesně v programové linii tohoto serveru, jestli se z toho udělá psychologická studie se všema různejma uměleckejma kudrdlinkama, tak se může ztratit poselství z prologu - pokud to čekanka psala jako memento, tak pro to jsou nejdůležitější ty závěrečný odstavce, kde bezútěšnost situace je popsána dostatečně, ale samozřejmě i ty by se daly udělat pečlivěji - a z toho všeho vyplývá, že je to napsáno perfektně, protože právě takhle to poskytuje dostatek prostoru pro písmácké kritiky a je to i přímočarým varováním pro ty, kteří obdobnými vztahy procházejí nebo hodlají procházet
čeky - nech to takhle jako univerzální memento a já se nebudu zlobit, že ve své první reakci jsi mě zařadila mezi holky
cekanka_ucekana
19. 06. 2003
já bych to teda určitě nemazala, napsaný je to výborně, já to četla a úplně mi z toho bylo špatně, jak jsem se do toho vžila...
fakt je, že předvídat se to dá, jak to dopadne, asi souhlasím i s názory nade mnou :))
t* za dovednost
cekanka_ucekana
19. 06. 2003cekanka_ucekana
19. 06. 2003cekanka_ucekana
19. 06. 2003cekanka_ucekana
19. 06. 2003
čus čekule-učule...
hezký, to jo.. jen to gradovalo, gradovalo, gradovala a ten konec jsi pěkně odflákla... byl jsem trošku zklamanej...
a tak jsem se těšil na nějaký velký finále a ono zatím nic, skočilo to ve čtvrfinále....
letos bez medalilí, jak Ti hokejisti :))
že jsi byla u konce nějak časově omezená? spěchala jsi na rande? na telenovelu? na zmrzlinu? .. a tak jsi to odflákla...
Tak se nad tím zamejšlím a nevím. Vžívám se. Do jedný i do druhý. Do toho chlapa. Ta moudrá... jak moc to její jednání bylo moudrý, když je z toho ještě po roce a půl takhle nešťastná? Ta mladá... no, asi mít vztah se ženatým, vyhýbala bych se jeho polovičce na sto honů... a být tím chlapem, tak mě ve dveřích klepla pepka.
Napsaný je to každopádně moc dobře, takže *.
... jo, možná by mě víc než nevěra ranil fakt, že si vybral až tak blbou.
Stává se to dnes a denně, ale banální? To rozhodně ne.
Člověk, který to zažívá si určitě nemyslí, že je to banalita.Takovýhle zážitky se táhnou s ním po zbytek života, i když se na to snaží zapomenout. Ztratí víru, klidný spaní, jistotu a nakonec i tu lásku, která ten prohřešek byla schopná opustit.
Napsala jsi to skvěle. Tip
"Odpusť."někdy stačí...Chodím teď s klukem, který abych si ho vážila, schválně flirtuje s mými kamarádkami... a potom příde a řekne jenom "Odpusť." .. v tu chvíli chci být celá jeho.Nikdy tomu tak nebude, protože tohle nemá budoucnost, ale zatím, zatím mě to baví.