Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Spomienky

23. 10. 2003
4
0
762

V neskorú večernú hodinu

spomienky ma prepadli

s ľahkosťou dušu pokojnú

a sladký spánok mi ukradli.

 

Kričím na ne, no ozvenou

sú iba moje vzlyky,

ukryté za kamennou stenou,

ďaleko od reality.

 

Kráčam za svetlom

chodbou celkom temnou,

život je chvíľu peklom

aj rajskou záhradou.

 

V tejto hustej tme

nádejou na cestu si svietim,

že my dvaja boli sme,

len dve naivné deti.

 

Verili sme na lásku,

na slobodné šťastie,

časom sa stala z toho beznádej,

čo všade navôkol rastie.


Dalamare, kdykoliv se ti bude zdát, že všude kolem roste beznaděj, víš, kdo tady pro tebe bude....

Dalamar
28. 10. 2003
Dát tip
Verili sme na lásku, na slobodné šťastie, časom sa stala z toho beznádej, čo všade navôkol rastie. To je o mne :,,,o( *tip*

Seregil
23. 10. 2003
Dát tip
Velmi hluboké... líbilo...

vildik
23. 10. 2003
Dát tip
Interesting( zajimave )......pekne, skoro az k zamisleni :-D

Myshak
23. 10. 2003
Dát tip
Moc hezké-tip, asi se začnu těsit na Tvoje nová dílka ;-) Len bych Ti chtěl říci, že mě když vzpomínky kradou spánek, tak jsem (asi jako každý) nervózní, přeji si, aby už konečně vypluly z mé hlavy a nechaly mě usnout, ale i přesto jsem za ně rád (myslím teď ty špatné), protože jak se říká, všechno zlé je i pro něco dobré, ale hlavně se ze svých skutků dokážeme lépe poučit... A co se týče zážitků a vzpomínek na naše "druhá" já (i bývalých), měly bychom být rádi za to, že nám bylo poskytnuto s nimi být, dýchat stejný vzduch a milovat je celým vroucím srdcem a čekat na ně s otevřenou náručí...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru