Pro snílky

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč potkáváte stále více lidí bez fantazie a víry ve sny. Lidí, kteří si nechtějí připustit, že na louce za domem vnoci tančí dryády, vrybníčku u lesa sedá vodník, kouří dýmku, tiše si brouká veselou melodii a vlese světlo měsíce dopadá na stříbřitě zářící srst mladého jednorožce… Zbylo nás málo. Nás snílků, kteří stále doufají, že je víla políbí na dobrou noc a sliční elfové uloží do voňavé trávy pod stoletými stromy. Jak dlouho ještě dokážeme snít.

18. 06. 2004
0
0
1441
Úvahy

O snech

Mně chudému zbývají jen sny, které jsem k tvým nohám položil. Našlapuj zlehka, neb šlapeš po mých snech.

14. 05. 2004
0
0
1204
Úvahy

Polibek Draka

Pod jasnou noční oblohou stojí na louce uprostřed lesa velká hranice a u ní čeká divná postava vtmavém plášti na východ Měsíce. Není jí vidět do obličeje, protože má přes hlavu přehozenou kápi. Když Měsíc konečně vyjde a jeho světlo se rozlije po louce, osvětlí i hranici. Leží na ní pohledný mladík se zlatými vlasy.

04. 11. 2003
4
0
1543
Povídky
Nahoru