Písmák Strach
úhybný manévr bizona stěna pobořená v prach strach malé děvčátko, bez domova půlnoční střepyřeknu vám, co je strach potkal jsem malou holku a ona „budeme si hrát. “ a já „proč ne“, proč vlastně ne, tak se jí ptám na co a prej na prodavače. Otrhal jsem lístky, z šípkové růže, co se tu proháněla do výše, jako že to budou peníze a ta malá holka, v třapatých bačkorách, se proti mně rozeběhla, jako malý býček. Na stehna dopadly malé pěstičky a tloukly jak na bubínek a po tvářích se jí kutálely slzy, pevnější než lusky.
27. 05. 2004
1
0
825
Povídky
okamžiky
tak sviští poslední
list knihy
tak krvácí strom
před skácením
14. 01. 2004
2
0
676
Volné verše