Písmák pozdně večerní
vypadáš tak dětsky nevinněkdyž tě halí tmata černá ti slušímodlím seaby se už rozedniloa já si tě mohla prohlédnoutv celé tvé nahotětěším seaž nás budou hladit paprskyaž se sluncebude odrážetv pramínkách vlasůaž se tvoje rozostřená silueta vyjasníaž. mám nebo nemámtě vzbudit.
buddhovské milování
chci tějako tenkrátkdyž námnad hlavamalítali lamovésvíčkyna oltářido mě pronikaly společně s tebouvzdechy manterchladily nekonečně horký vzducha venku svítaloco je to deset letproti věčnostia co jsou tři hodinyvášněchci těna zemipřed Buddhovýma očimapevně upřenýmana přeplněná náručíchci tějako dnesv noci
vše co žádám
poslední nadechnutía prudce šlápnoutna brzdumoje naděje se rozplýváspolečně s nohou na pedáleslaný déšť mi rozumíještě tě nechciopustitnekonečno je přece takkrásnývšude slyším zvonit telefons představouže zahodíš všechnoco jsi doposud mělzapomeneš na tože na tebe domaněkdo čekáa najdeš moje těloproč se mě snažíšuhranoutkdyž stejně teďjá a moje samotapijeme studený kafez minulýho životaa v dálcedoznívají poslednítóny pozounulove methat's all I ask of you
malajský tygr
uvězněnádo tajůtří oranžových stěntesknýchklavírních melodiíprůsvitnýčerný stína mihotavá záře lamppřehlušenářinčením lodních zvoncůa rykemšachového turnajedo řečímodrých lidímezi zubylístky čajea kokosovou vůnizabalenoudo krabicena kloboukya dlouhý hubenýBuddhapřináší s podnosemvíryi slůvkavyrovnánítichátichá hudbad o k o n a l o s t i
erotické kéž by
kéž by tvoje ústamísto dýmkyobjímala mé rtya vyhledala každý kousíček mojí kůžemísto chladného kovuharmonikykéž by tvoje prstybloudily po mém tělea ne po pražcích kytara tiskly k sobě horkost mých slabinnamísto strunrosou pokrytýcha kéž by seszměnil v sekerukterou drtíš kořeny stromůa rozdrtil měsvou vášní
Dopis Múze
Jste mojí Múzou, pane,
múzy nenosí vždy jen
dlouhé hedvábné šaty,
někdy mají vousy
meditativní
v láhvi červeného vínase pokouším nalézt odpovědina všechny své otázkysklenička v mých prstech se pomalu pohupujea já pozoruju plamen svíčkyjak se odráží na zdi a vykresluje strašidlakterá mi připomínajímůj stracha úzkostzhluboka vdechuju kouřvonných silica snažím se včarovat sílukeltskému amuletuabych s jeho pomocídokázala čelitosudovým ranám(jak naivní)a stejně tomu věříma křičím do dalekaže se vymaním z tvého područí a tak rychle pijuplnými doušky s pocitemže snad zapomenu
Epilog
zapomenu na to,jak jsem slabá…
křik
někde uvnitř mě to křičíspor ďábla s andělem z alobalublasfemický satan drásá moje niternoto co zbylo se střep po střepudrobí do syrové zášti existenceněkde kolem mě to křičíútržky stínů trýznící živostjá propadám hlouběji a hloubějido víru beznadějevšechno ve mě křičína měneubráním se tlaku přeludůhrdé mocnosti tvého járezignace propletená docopů bláznovství
celtic poison
jako keltská druidkauhranu tě svýma zelenýma očimašlehám po tobě plameny vášnivého chtíčerozohněná touhoui vztekemže se kolem tebe plazíma ty mě pořád nevidíšzačínám mít pochybnostiže ten můj jedna tebe prostě nepůsobía tak ho setřuz tvých rtůa ty klidně dállíbej jinou