Tulák

Byl to muž dobrého srdce, který úsměvem léčil bolavá srdce. Toulal se městem jako opuštěný pes a vybíral ztracené drobné zapadlé vdlažbě, aby si mohl koupit něco ksnědku a nějaký ten čaj. Všichni ho nenazvali jinak než Tulák Lidé ho znali, ale nikdy sním nepromluvili, na některých bylo vidět, jak jím pohrdají a na těch druhých zas, že ho schválně přehlížejí.
Byli časy, kdy snimi sedával vkostele a poslouchal kázání.

05. 10. 2004
1
0
590
Povídky
Nahoru