Touha

Touha
Touha řídí všechny trpělivé hledače pramenů, kterých ruku vede neomylně vpřed. Touha velí k odchodům všech plachetnic, které kralují nad horizontem, oblečených do bílého šatu, stichou modlitbou za vítr. Touha budí jistotu klíčící nádhery němé růže, která svítí vtmách, která se dotýká dní, které se mění na trpělivou řeč slavnostního ticha. Si přítomná na tomhle setkání, podzimní mše se rozprostírá před námi.

18. 02. 2006
0
0
616
Volné verše
Nahoru