Jen sen

To, co teď budeš číst jsem nenapsal Tobě, bohužel pro mě, bohudíky pro Tebe. Píšu si to občas, když jsem sám, a je to o někom druhém… Snad pochopíš nejenom ten text, ale i mě, který tohle všechno sepsal, a je už jenom na Tobě, jestli se Ti to bude líbit. Není to práce jen tak na hodinu, ale už první myšlenky jsou staré tak dva měsíce, ale pořád ve mně přetrvávají, takže na ně myslím každý den, každou minutu. Každý den si to musím číst, abych nebyl sám.