Šestá kniha (5)

Časy se tedy změnily, ale to Ty víš nejlíp sama. Ledacos se vysvětlilo ohledně mé minulosti a pro mnohé jsem začal být jako dnešní hrdina nepřijatelný ještě víc než jako včerejší zvrácenec. Rodiče mě rehabilitovali co devianta a ihned zase zavrhli co nedouka, který si odmítá dokončit vzdělání.
Ale já jsem z těch šesti knih nasál zvláštní moudrost, už nikdy jsem pak nepocítil potřebu dodělat si gymnázium a pokračovat ve studiích, zato jsem opouštěl Prahu a přicházel k Tobě, Ty jsi byla tím, kvůli čemu jsem se sápal na rozhledny a kvůli čemu jsem se dotýkal skal a rozbíhal ze strání - to už jsem Tě ale začal vnímat jinak než obyčejný výletník nebo turista, začal jsem Tě zbožňovat jako ženu, jako kdysi Tamaru, a pomalu jsem přicházel na to, jak se Tě zmocnit, jak Tě uchopit, jak Tě sevřít, jak Tě prožít.

17. 08. 2006
0
0
1269
Próza na pokračování

Šestá kniha (4)

Byla zima, seděla u mě doma, já jsem vařil čaj a ona pravila:
"Ty se mě bojíš ale taky mě obdivuješ, nedokážeš se mě zbavit ale rád bys', to já vím a to já se ti ani nedivím, vždyť já jsem pěkná potvora, vždyť se podívej, co jsem z tebe udělala. Pod postelí máš ukradenou madonu, skříně jsou plný marihuany a jak je to s holkama, to už jsi taky pochopil. Ale neboj se, brzy si ode mě odpočineš, půjdeš si za mě pěkně sednout. Po městě už se ledacos vypráví.

14. 08. 2006
0
0
1316
Próza na pokračování

Šestá kniha (3)

Jindy jsme vyrazili ke Karlštejnu a ona mě vzala do podzemí, vodila mě bludištěm starých štol. Držela mě za ruku a říkala:
"Víš, kdo to byl Hagen. To byl voják Wehrmachtu. Na konci války se tu chtěl schovat, když ho honili partyzáni.

11. 08. 2006
0
0
1525
Próza na pokračování

Šestá kniha (2)

Tak se mi, vy bastardi zvědaví, zdá, že nevím, jak dál. Na začátku jsem uvedl do vyprávění tři postavy - a hle, kam jsme dospěli: opovrhovaný Milošek mnou opovrhuje, o Tamaře vím stále prd a Dimitrij se mnou z bezpečnostních důvodů přerušil všechny styky, už se mi od něj nedostává ani hulení, ani školaček.
Hlavně mě ale vůbec nenapadá, jak pokračovat.
Tomu říkám cul de sac.

08. 08. 2006
0
0
1434
Próza na pokračování

Šestá kniha (1)

Šestá kniha
I.
Pojďte a poučte se, jak se píše pořádná postmoderní magorie. Je to jednoduché. Nejprve vám představím Dimitrije.

05. 08. 2006
0
0
1367
Próza na pokračování

Faust na trase B

Faust na trase B
Stojím ve vagónu podzemní dráhy a vím, co se stane. Příští stanici přistoupí ďábel.
Když říkám ďábel, nemyslím tím žádného troubu z vesnické pohádky, ale skutečnou bestii, ztělesněné zlo. Stoupne si přímo proti mně, budeme si zblízka civět do ksichtů.

03. 01. 2006
15
0
4663
Povídky

Uneseni postmoderním džinem

Uneseni postmoderním džinem
Psal jsem od rána jakousi povídku a bylo mi špatně, sotva jsem udržel prsty na klávesnici. Večer před tím jsem do sebe v ďábelském tempu nakopal dvanáct metax, pálily mě v útrobách a raději bych býval spal, na oltář umění je ale třeba přinášet oběti. Když jsem otvíral okno, spadla mi čelist: celé nebe zakrýval nějaký ohromný mrak, sahal až někam daleko nad Brdy a navíc byl velmi nízko. Po ulici šel chlapík v montérkách a křičel na mě:
- Stahuje se to všechno k vám do okna, co to je.

19. 12. 2005
6
0
2177
Povídky

Čarodějnice

Čarodějnice
Bylo odpoledne, Vájo kráčel po silnici a jediné, co měl na sobě, byly plavky. Řeku teď vůbec neviděl, tekla někde nalevo od něj, za polem a za lesem, hluboko v údolí. Šel už dlouho a přesto ho neminulo jediné auto. Pak se před ním objevila bouda autobusové zastávky.

19. 12. 2005
2
0
1579
Povídky

Příhoda s pány A a B

Příhoda s pány A a B
Jsem lékař, ale mým posláním už dávno není pomáhat potřebným, život si pro mě vymyslel něco jiného: předpovídám nemocným dobu, která je dělí od smrti. Říká se o mně, že jsem v tom nejlepší, mé předpovědi jsou přesné, velmi přesné. A kdyby to bylo možné, kterýkoliv z mých pacientů by mi dal za pravdu - pokud vím, ještě nikdy jsem se nezmýlil.
Není to veselá práce, ale zvykl jsem si.

17. 12. 2005
1
0
1406
Povídky

Dopis z kavárny Belveder

Dopis z kavárny Belveder
Drahá Etelko, píši Ti dnes z kavárny Belveder a také Ty mi odpovídej na adresu této kavárny, jsem domluvena s vrchním, že mi zde veškerou poštu pozdrží. Karel se nesmí nic dozvědět, proč tomu tak je, vysvětlím Ti vzápětí.
Během našeho posledního setkání s Tebou a Moricem nenašla se příležitost, abychom promluvili trochu důvěrněji - jak toužebně jsem si to přitom přála. Nabyli jste snad dojmu, že se mnou je vše v naprostém pořádku, ba že právě prožívám okamžiky nejvyššího štěstí, zvláště teď, v očekávání té radostné události.

17. 12. 2005
1
0
1514
Povídky
Nahoru