Písmák Chtěný útěk
Toulal jsem se sám pod padajícím deštěm
za sebou táhnul obojek její nenávisti
byl těžký a už nudný
občas jsem ho vymáchal v kaluži
Persona
Trápení má velký prostor
ve studni své trýzně
já omdlévám
marně hledám po obloze hvězdy
Pamatuj i mrtví milovali
Dusím se hořkým soustem
které jsem pojal
neudržím se
padnu a zahynu
Přenosné opěrátko
Opírám se o zeď
raději bych se opíral o Tebe
strop mi padá na hlavu
a zábradlí
Věčně živý obličej
Vracel jsem se domů jak spráskanej potulnej pes,civěl jsem do výkladních skříní ,kde se ještě houpaly vánoční ozdoby. Z popelnice se táhnul divnej zápach. Nazřel jsem do ní bylo tam nechutně zohavené tělo. Smrt.
Siluety
Nastoupil jsem do autobusu
usadil se
a civěl na siluety
jedné z nich vypadl z nohavice
Počátek zániku
nahmatal jsem dveře
otevřel a udělal rychlý krok
pohltily mě útroby
zapáchající chodby
Ten zakopanej pes
Na koberci se válejí
čtyři nohavice
značky H. I. S.
a na posteli
V zájmu vítězství
S kýblem na hlavě
pobíhám zoufale v místnosti
narážím tupě
do zplísněných stěn