Písmák Zpověď druhého já
Zde jsou ta ústa,jež se nemohou smát,zde jsou ty oči,jež nemohou štkát. Zde jsou ta ústa,jež nemohou lhát,zde jsou ty oči,jež nemohou plát. Zde jsou ty myšlenky,jež nemohou snít,zde je to srdce,co nemůže bít. Zde jsou ty myšlenky,jež nemohou žít,Zde je to srdce,co nemá svůj cit.
Vzdálená
Vím, že bych teď neměl básně psát,dívat se na měsíc a veršovat,neboť nesmím tě už milovat. Měsíční kotouč teď září jak tvá tvář,jež se přede mnou schovává. Růže rozkvetlá, proč jsi mi tak vzdálená. Tvoje oči překrásné, tvoje vlasy přehebkéa tvoje rty přesladké.
Jsem Čech, kdo je víc
Pomineme-li, že Češi jako národ jsou bezesporu úspěšní fotbalisté a hokejisté, režiséři a hudebníci, literáti, co zbývá. Ruku na srdce, může si opravdu někdo znás říci: Jsem Čech, kdo je víc a být při tom hrdý na český národ, svůj národ. Bráno zkulturního hlediska zajisté ano, ale jediný opravdový velikán, který mě napadá mě je Jan Ámos Komenský, jehož jméno opravdu zní, neboť to nebyly jen české země, do jejichž běhu svou činností zasáhl, ale téměř celá tehdejší Evropa konce 15. a počátku 16.
Lidskost, co činí člověka člověkem
Co nás dělá tím, čím jsme. Co nás odlišuje od zvířat. Co potlačuje naše primitivní instinkty. Právě ona lidskost.
Víra života, fanatismus smrti
Nejen její účastníky zasáhla nedávná tragédie vHílle. Přes jedno sto mrtvých a na dvě a půl sta zraněných.
Není pravda, že každý má své zlo, o které se nemůže podělit, protože stejně jako dobro jednotlivce může přinést prospěchu více lidem, existují zla, která zasahují nás všechny. Násilí plodí násilí, krev plodí krev, smrt plodí smrt a pomsta plodí pomstu.
Život a smrt, toť ostrov a moře
Bůh nás stvořil a kněmu se navrátíme. Prach jsme a vprach se obrátíme. Zmoře jsme vyšli a vněm spočineme. Oceán je začátek a moře počátek života.
Příběh Assassinů
Příběh Assassinů
Vestarém Japonsku tuto práci vykonávali nindžové , vItálii a na Sicílii 20. století lidé nazývání Hitmani a vdnešní době po válce kdejaký zabiják. I když zatímco před Velkou válkou to byli muži znalí svého řemesla a dnes jen normální zlodějíčci nebo psychopati, vždycky byli tito muži nazýváni nájemnými vrahy, assassiny.
Mé jméno je Gus.
Hitman
Hitman
Chodil pustinou a v žádném městě nezůstal déle musel, což obvykle nebylo déle než týden. Pocházel z Vaultu. Jeho číslo si však nepamatoval. Narodil se až několik měsíců po jeho opuštění.
Gladiátor
Gladiátor
Prolog
Mé jméno je Maximus. Tedy nejmenoval jsem se vždycky takhle. To je jen moje přezdívka v Aréně. Dříve jsem byl znám jako Joe.
Temné království
Království smrti, království zla,
panství černé smrti, smrt, jest ta královna.
Pláně širé a rozlehlé, kdo ztratí se zde,
již ho nikdo nenajde.
Čas umírat
Mladíci vystrašení čekají, však na frontu beze strachu nastupují,
odhodláni, hrdinné statečnosti svých předchůdců vědomi si.
Již však vprostřed boje stojí,
neohroženě vrhaje životy své pod kosu vstříc.
Zabiják
„Ááá, nééé, ááá nééé ,“ křičím jsem padaje do temnoty. Padám, padám a zdá se, že je to několik minut, hodin nebo snad několik dní, ale ve skutečnosti to nemůže být víc než pár sekund. Konečně se ocitám na pevné zemi. Cítím jistotu, jež mi poskytuje, je to opora, která se pozvolna snaží zaplašit můj strach.
Romania-ukázka
Já, Publius Kommagena jsem byl v druhém roce vlády císaře Flavia Tertulia Magna vybrán za vychovatele jeho dvou synů Gaia Flavia a Lucia Flavia. Mimo tohoto úkolu jsem však také byl pověřen úkolem, který byl pro mě samotného mnohem velkolepejší. Byl jsem jmenován nejvyšším císařským kronikářem a jako takovému mi bylo svěřeno v úkol shromáždit události dějin od roku vyhubení sektářů, na rození jejichž Mesiáše bylo jedním z nejnebezpečnějších dní pro celé Římské Impérium. Julián byl svými vojáky provolán Augustem v Lutecii Parisiorum.
Daleko od domova
Daleko od domovaPsal se rok 2077. Seattle ležel na západním pobřeží Spojených států a od hranic s Kanadou ho dělilo jen pár desítek kilometrů. Tenhle rok byl dost chladný, a tak nosili obyvatelé Seattlu teplé zimní bundy už teď v září. Už tomu bylo několik let, co se surovinová krize vyhrotila a svět zápasil o poslední zbytky zemního plynu a ropy vrhajíce jen málo kapacit na využití alternativních zdrojů a kdy USA anektovaly Kanadu.