Písmák Choceň
slunce zapadá krvavě hořely tvoje líce a ruby od látek i protilátek z telátek čerstvě umytých v korytu se dobře šlo s tebou tam na bodláčí píchá třebová. další chaos na nos zpívá mile přitroublý písničky jsem ti nahrál k narozeninám můj svět v hrozivé protiváze a na prováze se budu houpat houpi houp déšť je z kroup a sazí nazí a nenazí. strašidlo hú tú bú kravička a babička co má přes padesát korun navíc mě schází svědomí vědomí i bezvědomí tvé přítomnosti a budoucnosti dávám sbohem i bez boha ha haha fňuk. hňup a svatý z vaty i ze svalů na úpalu skálu co tam nebyla z podivně stloukaných vzdechů zdechnu já svou duši tvý uši ňadra nohy stohy hoří se mnou ve mně.
nůž
Podej mi nůž
a rozsviť svíci
za chvíli možná popíšu jízdenky básněmi
ale teď si chci užít smrti
procitnutí
odešel do skrytých komnat
v nichž interiér
z cihlových psaníček se skládající
pomáhá slavit dnešní liturgii
připomínky
ten pocit
doba kdy jsi toužila
abych tě naplnil
a já už opravdu neměl čím