O Komsihy

Takže,…Já jsem tedy Komsihy…
Lidé, se kterými se seznamuji, se často pozastavují nad mým jménem, což mě pořád překvapuje, poněvadž já nemám pocit, že by to bylo nějaké divné jméno. Člověk získává své jméno, jakmile senarodí. Veškerá lidská jména, která má dnešní společnost kdispozici, jsou založena jen, jakémsi úředním účelu.
Já jsem mé jméno nezískala tímto způsobem.

08. 04. 2007
0
0
276
Úvahy

Nikdo není dokonalý?!

Nikdo není dokonalý“ – nepochybně každý tuto větu zná a většina ji také zcela určitě někdy vyslovila.
Ano, chyby dělá skutečně každý znás a také každý člověk nějaké chyby vlastní.
Nikdo tedy dokonalý nemůže být, pro vlastní chyby, protože člověk nemající žádné chyby… takový člověk neexistuje.
Chtěl by se někdo svých chyb nadobro zbavit.

08. 04. 2007
0
1
1178
Úvahy

Přemýšlení o mém myšlení

MYŠLENKA …Přemýšlím, hodně často, každý den. Hledám odpovědi na otázky. Na všelijaké otázky. Tak například….

08. 04. 2007
0
0
349
Úvahy

Mé vlastní „já“
Měla bych ho dokonale znát, ale nepřestává mě překvapovat.
Každým dnem ho poznávám víc a víc a jsem zmatená a zmatenější…
Topím se vbolesti a nevím jak se dostat ven, jak se dostat na okraj této žhavé lávy.

08. 04. 2007
0
0
326
Úvahy

Tajemství Komsihy

Sedím. Nebo ležím. Nevím…. Zkrátka jsem.

26. 01. 2007
0
0
362
Povídky

Čas- v našem konkrétním životě dočista abstraktní nenahraditelná věc

Každý člověk zažije ve svém životě okamžik, kdy má dojem, že čas utíká jako voda a zažije určitě také pocit, kdy se čas pro změnu povleče, kdy každá minuta jako by ve skutečnosti trvala celou hodinu.
To je přece nemožné, aby čas ubíhal někdy rychleji a jindy zase pomaleji.
Doopravdy je tento náš pocit jedním ztěch klamů, kterých si nejsme schopni všimnout, nebo snad někdo vás zaregistroval tempo času.
Tok času je stále stejný a ten pocit, který mýváme je založen na množství bodů, jimiž náš život poutáme do této časové osy.

26. 01. 2007
0
0
372
Úvahy

Ztracená realita

Nejdříve nám poví svůj životní příběh on:
1.
Jdu po ulici. Pomalým krokem sotva noha nohu mine a koukám do výloh obchodů, které jsou na každé straně.
Pusto prázdno, nikde nikdo.

26. 01. 2007
0
1
510
Povídky

Iluze, ve které jsem žila a pravda, kterou jsem objevila

Na úvod:
První část této úvahy, která obsahuje můj naivní názor na tvůj svět, který na mě působil upřímně je psána formou dopisu, protože jsem ho chtěla doručit. Naštěstí se tvá skrývaná povrchnost po určitém čase stejně projevila a mé rozhodování o doručení dopisu bylo vyřešeno a já měla možnost napsat i druhou, podstatnější část této úvahy.
ILUZE, VE KTERÉ JSEM ŽILA:
Tento dopis je pro osobu, které nemůžu své myšlenky sdělit osobně, protože nevím, kde se nachází. Jestli se objeví, měla by si to přečíst.

26. 01. 2007
0
0
591
Úvahy
Nahoru