Písmák XXXX
Sedí na verandě svýhledem do zahrady
jen tak zdlouhé chvíle
pohupují nohama
vnaději že se jim zbystří smysly
XXXX
Slyším tvoji krev
ale nebublá
je bílá a řídká a chladná
jako krupicová kaše
Siesta
Mlčíš přes mlhu, která stíní kopcům
na ramenou zklamání z včerejšího večera
druhotná bolest schovaná v písku
už nic nebude jako před siestou
XXXX
I když je červenec
blízko slyší vrány
vprokřehlých prstech
pevně něco svírá
Třídní sraz
Prý radši nepřijde
snad pořád špatně spí
někdo jí viděl
oči světlem vyždímané
XXXX
Na sklonku každého dne
než dopadne těžký poklop
9 kolibříků narazí do skla
moře se rozteče do stran
XXXX
A když se konečně zastavíš
posadím se naproti tobě do křesla
budu sledovat jak se okolo potácí vesmír
a vědět, že skutálet se dolů ze svahu
Tak budeme veselí
Tak budeme veselí
vzahradě pod rozkvetlým zlatým deštěm
pozveme všechny sousedy
i ty co pálí popelnice
XXXX
Leží na kraji lesa
vlasy kdysi cudně sepnuté do drdolu
teď úplně rozcuchané
tvář umazanou od borůvek
Nové zprávy
To jsou nové zprávy
od tebe
ruce máš položené na stole
víno před tebou
XXXX
Tak plachý tak smutný
jako by pořád stonal,
bolest víc hlubší tišší
a uzdravení daleko,
XXXX
A zrovna když se ptám
jestli ještě stojíš při mně
tma sřachnutím dopadne na zem
stmívání dneska přišlo o chvíli dřív
zast. Písečná
Tady bydlím
ukázal na dům u zastávky
to abys věděla
až mi jednou budeš chtít rozbít okna