Pocta Baudlairovi

V příkopu válí se mršina,prohnilé tělo mého miláčka. Odér z něj line se na všechny strany. Stojím nad zbytkem toho,co jsem kdysi miloval. Pomalu zavřu očia do plic zhluboka nasaji hnilobný puch,oči mi zazářía mezi rty se objeví bílé zuby.