Dostala mne....

Stojíte přede dveřmi, vkročíte a najednou to padne, nevím, jakási clona, zdravící kolemjdoucí, co se hlavou honí, nevím. úsměvy, pokleslé či upřímné, někdy je smutno, nevím. Odpoledne na mne čekala dcera, máme spolu takový otevřený boj, ale nemluvíme o něm, je uvnitř nás. v hlavě si vyčítám, že kdysi dávno jsem ji nechtěla, pak se v těhotenství dozvíte, že by se neměla kvůli nemocnému srdíčku narodit a pak se narodí, sice modrá švestkově, ale byla tady, úplně zdravá.