Ptám se

Není třeba závaží, aby šeptla ramena váhy,jakou cenu má můj život, to nic, ten klam. Pod tabulí světa, pokrytou skvostnými jídel sáhy,smetám drobky, jimiž pohrdl i pes sám. Bída uvolní i pouta, která přepevná se zdají. Dokonce bolest, věrná družka, mi utíká.

24. 09. 2006
0
0
379
Vázané verše
Nahoru