Dech Draka - 1.kapitola
Oslnivé ranní světlo se lámalo přes čiré sklo jednoho z několika podivných objektů na vysokých poličkách postavených podél kruhové místnosti. Mezi širokou dvojicí oken stál veliký malířský podstavec s bílým plátnem, který jen čekal, až se na něj nanese barva a nadaný malíř vytvoří mistrovské dílo.
V místnosti bylo ticho. Jemný prach poletoval v úzkých pruzích světla a ve stínu zdí se pomalu vytrácel.
19. 12. 2006
0
0
366
Próza na pokračování
Dech Draka - prolog
Vysoké stromy vDagradském hvozdu vrhaly vnoci strašidelné stíny. Dopomáhalo jim ktomu měsíční světlo, které vždy osvětlovalo přilehlou nížinu jasnou září. Voda vjezeru se krásně třpytila a při každém náporu větru tiše zašuměla.
Bezduché ticho náhle rozčísl hrubý hlas: „Honem, pospěšte si.
16. 10. 2006
1
0
435
Povídky