Astronomova báseň

Na věži, kdesi daleko, v dávnověku, pobýval člověk, hledal stopy po člověku. Mars, Jupiter, Venuše a hvězdy vzdálené,astronom nehledá jen je, sebe a zelené. Bádá po duši, která je mu blízko, tápe, v noci křičí, ve dne mu je ouzko. Jedna v srdci vzpomínka, však dodává naději, že časem přijde, snad brzy, když ne, později.

14. 12. 2006
0
0
463
Miniatury, hříčky

V sadu dobré urody aneb co se stalo na Vysočině

V sadu dobré úrody aneb Co se stalo na VysočiněPočasí se od konce června nezměnilo, celou dobu je krásně a teplo. Zkrátka ideální podmínky na velmi dobrou úrodu, kterou statek již delší dobu potřebuje a jaksi se mu jí nedostává. Loňský rok bylo sucho, před dvěma lety zase téměř celých dvanáct měsíců pršelo. Teď svítí klidné, nepřipalující říjnové slunce, vane do toho přívětiví, nepromrzající větřík, vše v takové typické rovnováze začínajícího podzimu.

31. 10. 2006
0
0
320
Próza na pokračování
Nahoru