Písmák Nuda
Nuda
Nuda. Šílená nuda. Vopruz. Svinská nuda…těžko nějak vyjádřit atmosféru mého bytu.
Punk
Tisíce tísnících se těl. Pach potu. Zvláštní, přitažlivě živočišný pach potu. Stovky rukou vzpínající se kocelové klenbě, která se ztrácí všeru.
Půlnoc
Otevřel jsem oči. Ležel jsem zmatený na mokré zemi vkaluži vlastního potu a krve. Všechno se vlnilo. Můj žaludek se bolestivě stahoval.
Ona
Ticho…
Po stropě pokoje přejel pruh světla ze světlometů auta projíždějícího ulicí. Na chvíli ozářil rohy místnosti zahalené do tmy.
Vdálce houkala siréna a bylo slyšet skřípění brzd.
Rychle se vzdalující kroky neznámého nočního chodce.
365
Petr nenáviděl podzimní rána. Připadalo mu že jsou všechna stejná. Šerá, zamlžená, plná rozkladu a bezútěšnosti. Slunce se objevilo jen málokdy.