UL

Venku je tma, venku je ulice a s nima jedna promyšlená hra, co hraje město UL se svejma lidma, pod benzinkama, parkem, hospodama, barama a barákama, jedem po ulici – jen já a muj kár a moje kára, co mě vozí pod vysokejma lampama, čumim z okna, pozoruju večerní svět, Cvrkot 05, večerka před mym domem zavírá nejspíš devět, přez výlohu pouští falešnej samet, z kovu plot, notorik běží ještě pro poslední láhev rumu na noc a cíga, červenomodrý startky mají chuť jako malrbora, koupí si kartón, ušetří na piva, večer je na mol, padá jak motyka
Na sídlišti klid, pejskaři serou na hovna svejch miláčků, několikrát máš na botě otisklou značku dobrmana, co žije s krávou v bytě jedna nula, je to smůla, že večer skratkama rád utíkáš a na zem se nepodíváš, večer v sedm máš spicha u Čínský restaurace s jednou buchtou, jenže jich už je tu tolik, že bys měl vyjít na půl pátou, před devátou možná najdeš správnou,
taxikář sbírá ryta, konkurence veliká je u jeho kopyta auta koryta , hajtra čeká na dalšího vožralýho typa,
kterej se na Lidickym náměstí pod kamerou svlíká, strká holou prdel měšťákum pod rypák, kašna je zas poblitá, ráno nastoupí úklidová četa města, co si do rytmu košťat a lopat tleská a první liga z pracáku na ně i za ně chlastá, útrata mastná za tekilovýho červa, kluka trápí puberta, chlastá píčoviny místo piva, utrácí litry svojí mámy, v baru sodoma, těžkou hlavu pokládá na kraje stolu, vyhrál si bonus otravu, padáš do hlubokýho koma