Něco jako láska

Láska. Co to vlastně je. Proč tu je, proč vůbec vzniká. Jednou je krásná, skoro se až vznášíme v nebi, a po druhé je zas záštiplná, až krutá.

26. 01. 2008
3
8
1392
Úvahy

Spoutaná

„Nemiluji tě. “ křičí
mi jakýsi hlas. Mihotavě, mezi stromy, se mi objevuje známá postava. Marek.

10. 08. 2007
2
9
1561
Povídky

Jizva, co nikdy nezmizí...

Jizva, co nikdy nezmizí
Už tu zase byla noc. Tmavá, tichá. Plná strachu. Srdce mi silně tlouklo a nedalo se zastavit.

13. 05. 2007
1
1
1334
Povídky

Pláč

Pláč
Už zase je vdáli slyšet ten pronikající pláč. Je tak zoufale smutný. Drásající srdce. A prosící o pomoc.

10. 05. 2007
0
0
1380
Povídky

Jak bolí láska

Jak bolí láska
1. února 2007
Tak to tu bylo zas. Ruce se mi nervozitou potily, vkrku jsem měla sucho, srdce mi silně bušilo. Znovu jsem cítila ten pocit, jako by mi lítali motýlci vbřiše, jako bych měla sevřený žaludek.

04. 04. 2007
0
5
1603
Povídky

Tam, kde čeká svoboda...

Tam, kde čeká svoboda…
Kráčím jakousi krajinou. Dívám se však do prázdna, takže netuším, kam mě vlastně moje nohy nesou. Vobličeji mám kamenný výraz, nepohnu ani brvou. Oči skleněné.

28. 02. 2007
7
15
1697
Ostatní nezařaditelné

Na pokraji života a smrti

Na pokraji života a smrti
Jako každé ráno se prodíraly sluneční paprsky hustými větvemi stromů a zčerstvě napadaného sněhu vytvářely stříbřitě svítící hedvábí. Tentokrát ale prosvítaly i skrz rudé červánky, jež vytvářely sblankytnou modří nádherný obraz.
Vítr, co profukoval, byl až nepříjemně sychravý a štiplavý. A všude bylo ticho.

28. 02. 2007
0
2
1554
Povídky

Není růže bez trní

Není růže bez trní – úvaha
- Přátelé –
Na světě existuje mnoho zajímavostí. I třeba takové věci jako je láska, důvěra nebo přátelství. My si myslíme, že to všechno je otázka srdce a vědci naopak tvrdí, že je to otázka dění vmozku. Tak co to tedy je to „přátelství“.

20. 02. 2007
1
6
2213
Úvahy

To nejhezčí na světě

Moje povídka
To nejlepší na světě
To, že byl podzim, bylo poznat. Suché listy padaly ze stromů a pod nimi tvořily podestýlku. Svět najednou vypadal jinak, barevně. Města už nebyla jen tvořena spletitými šedými ulicemi, do kterých pálilo žhavé slunce.

19. 02. 2007
0
0
1473
Povídky

Můj princ

Moje povídka – Můj princ
Sálem se linula pomalá romantická hudba a sní atmosféra zamilovanosti párů, co spolu splývali na parketu. Já jsem jako většinou seděla vkoutě na svém obvyklém místě. Po každé půl minutě jsem siusrkla ze své sklenky naplněné pomerančovým džusem. Neměla jsem zapotřebí mít nutně alkohol.

19. 02. 2007
1
3
1576
Povídky

Quo vadis, člověče?

Procházím se po světě a sleduji dění kolem. Někdy až musím zavírat oči, abych neviděla utrpení, necítila nelidskost, nepřátelství. Srdce se mi pod tou tíhou svírá bolestí a křičí: "Dost. Dost.

19. 02. 2007
3
1
1325
Úvahy

Mají knihy budoucnost?

Úvaha:
Mají knihy budoucnost.
Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že knihy byly dříve tou nejběžnější věcí.
Takřka každý, ať byl bohatý nebo chudý, měl nějakou sbírku knih. Brali je jako poklad a touto „bohatou“ sbírkou se vlastně chlubili.

19. 02. 2007
0
6
3132
Úvahy
Nahoru