Pro Tebe

A v ten den se mi zhroutil svět. Střepy v mé ruce se rozpadaly na stále menší a menší kousky a já v šílené agonii si neustále rozdírala ruce do krve ve snaze je alespoň částečně poskládat. Zem pode mnou získávala nachovou barvu a kapičky mé krve se vpíjeli do podlahy. Nevnímala jsem tu trýznivou bolest, nechtěla jsem…soustředěně jsem skládala další a další střepy, které se ale při každém mém doteku neustále drolily.