Pod jedním sluncem

„Proč pláčeš. “ zeptala jsem se tiše malé holčičky. Stála tam jen tak, uprostřed ulice, obličejík schovaný ve špinavých dlaních, „Chceš lízátko. Pojď, nějaké ti koupím.

25. 05. 2007
2
4
409
Povídky

Křídla

Mohlo jí být sotva osmnáct. Byla malá, křehká jako porcelánová panenka a vočích měla něco, co tam zdánlivě nepatřilo. Tak velké zklamání, smutek… a nenávist.
Co se jí stalo tak zlého, že měla oči zarudlé od pláče.

05. 05. 2007
0
0
448
Povídky
Nahoru