Písmák Problém s Inge
Kdo potkal ve svém životě muže sknihou Ingeborg Bachmannové vklíně. Tyhle literární typy vymyslelo velké město srozvinutou infrastrukturou, a tak zatímco na venkově chlapíci opravujou brzdy od traktoru a broukaj si ktomu Igyho Popa, intelektuálové zvelkoměsta pracují na precizaci těch nejjemnějších křižovatek našich duší…
II.
Točil se dokola uprostřed davu a světel metra celkem očekávaně jako raněné zvíře. Všichni lidé ve svém slovníku tu frázi měli, uloženou vteplém podpaždí - „točit se dokola jako raněné zvíře“, a tak jen nezaujatě procházeli.
Výhoda
„Holky, co mají malá prsa, se vždycky rozčílí, když o nějaké prsaté řekneš, že je docela inteligentní“.
I.
Vždycky se všem líbila, líbí a líbit nepřestane, stejně jako má výhodu ten, kdo již knihu četl před tím, kdo ji teprve čte /je to jedna zmála chvil, kdy cestující, co četl, pozoruje toho, kdo teprve čte, tuší tak zhruba, co by se mu mohlo dít vhlavě – potenciál pro individuální sblížení vanonymitě stereotypní každodennosti obrovského množství podnětů, které se tak nakonec rovná podnětu nulovému. Občas se stane, že se podaří zahlédnout jméno na hřbetu knihy, nebo dokonce zněkolika pokradmu zachycených řádek lze poznat, o jakou knihu se jedná.